ARBOinteractive Blog

Philips aneb matrix is back

2009-04-23T19:27:00.022+02:00

Klauni to začínají mít čím dál tím těžší. Ty tam jsou ty doby, co pomalované tváře byly synonymem pro dětský smích. V dnešní době se to hemží klauny, kteří mají v ruce zbraň nebo nám nahánějí hrůzu (kdo viděl filmové zpracování románu TO od Stephena Kinga, bude mít problém do konce života uvěřit, že klaun je tady od toho, aby děti bavil). Posledním padouchem, který se nesmazatelně zapsal do paměti mnohých, je bezesporu oscarový Joker v podání zesnulého Heatha Ledgera.

Zlý klauni (partička gangsterů přepadající banku v masce klauna) jsou dnes stejné klišé jako dobrý politik ;o) Toto zaběhlé spojení ovšem mistrovsky využila DDB TRIBAL (digitální agentura, která jako první čistě on-linová agentura získala ocenění „agentura roku“ v USA). Pánové a dámy v DDB TRIBAL totiž připravili pro svého klienta PHILIPS ve spolupráci se STINK DIGITAL a v režii Adama Berga úžasné video s názvem CAROUSEL.

Unikátní produkt - v tomto případě nová televize, kterou Philips nazývá "CINEMA TV", vyžaduje unikátní promo - tedy interaktivní video! Samotná televize je určená pro filmové diváky a má také nestandardní úhlopříčku o rozměrech 21:9. Povedený klip má stopáž o délce 2:19, ale to není jediná hříčka kreativců. A tak dost bylo slov, protože video hovoří samo za sebe:

Jak sami uznáte, spot má zcela jistě patřičný "wow effect" (byť je nutné napsat, že matrixové hrátky již tady pákrát byly). Celkový rozměr ovšem dokresluje až samotná webová prezentace Proto rozhodně doporučují navštívit samotný web http://www.cinema.philips.com/ a to zejména protože:

spot je tam ve špičkové kvalitě
Philips by vám rád připoměl, že i tato TV má ambilight
máte zde možnost jednoduše (pouhým klikem myší) si video sami rozfázovat

Tahle kampaň se skutečně povedla. Dočkáme se brzy podobné i u nás doma? :o)

Kopíruje NOVA Českou Televizi?

2008-12-10T22:32:00.001+01:00

Původně jsem tento post nechtěl vůbec psát. A to především z důvodů, že bych byl očerňován z čistě subjektivního pohledu na věc. A zřejmě také z až moc útočného tónu. Nicméně díky většímu množství stále se opakujících dotazů nejen mých přátel, ale také několika inzerentů, jsem se nakonec rozhodl napsat o jistých praktikách, které bych u leadera mediálního trhu nečekal.

Dříve než budu konkrétní, mi dovolte zasvětit vás do dlouho očekávané akce – tedy očekávané hlavně všemi florbalovými fanoušky. Věřím, že jste s všimli, že Česká Republika v těchto dnech zažívá jakousi florbalovou obrodu. A některá média píší rovnou o florbalovém šílenství. Tento prosinec se totiž v halách v Praze a v Ostravě koná mistrovství světa ve Florbale. A naše národní mužstvo je mezi horkými kandidáty na medaili. Dnešní den si výhrou nad Lotyšskem zajistili semifinálový zápas s mužstvem Finska.

Zájem o florbal je skutečně enormní. A ačkoli není tento sport svou hráčskou i fanouškovskou základnou tak veliký jako populární fotbal či hokej, tak se již dnes podařilo prodat více vstupenek, než se původně očekávalo. Ostatně na finálový večer bylo už před zahájením šampionátu prodáno skoro 10.000 vstupenek.

Největší radost jsem však měl, když se těsně před vypuknutím mistrovství dohodla společně Česká Florbalová Unie (ČFU) a Česká Televize (ČT) na vysílání všech zápasů na internetu. A to živě! Je to pro tento sport skutečně světový unikát a všech 57 utkání je možné vidět na adrese http://florbal.ct24.cz/:

Pozornějším z Vás neunikne fakt, že cílová URL projektu je poněkud kostrbatá a pro projekty ČT přímo netypická. Zde bych rád připomněl, že ČT má již za sebou několik úspěšných sezon s podobně zaměřenými portály. Weby FOTBALživě.cz a HOKEJživě.cz jsou postavené především na video obsahu a za svou skoro dvouletou existenci si vybudovaly poměrně zajímavou pozici.

Logicky tedy lze uhádnout, že otázka (o níž jsem se zmínil hned v úvodu) je: „Proč i v tomto případě nesáhla ČT po názvu FLORBALživě?“ - dokonce i zpravodajský portál iDNES.cz popisoval pár dní před šampionátem, že na této adrese budou živé přenosy k nalezeni. Není tomu tak a odpověď je poměrně triviální: ČT by jistě ráda měla tuto doménu, ale je pozdě. Tuto adresu si však zaregistrovat nemůže, neb držitelem zmíněné domény je jiný vlastník. Viz výpis z NIC.cz a přiložený screenshot:

Co je pro mě osobně poměrně šokující, je fakt, že doménu si 14.11.2008 - tedy těsně před mistrovstvím, kdy se v kuloárech opravdu šuškalo, že dohoda mezi ČT a ČFU je na spadnutí - zaregistrovala společnost CET 21 (provozovatel TV NOVA a portálů TN.cz a NOVA.cz).

Jistě, ČT nevlastní ochranné autorské práva na znění /značku FLORBALživě (i z důvodů, o nichž jsem psal výše), a tak tady nemůže být řeč např. o cybersquattingu či doménovém spekulantství ze strany CET 21.

Ve své podstatně nejde o nic. Projekt ČT úspěšně jede a všichni diváci mají možnost svůj oblíbený sport sledovat na internetu tak jako tak. Nicméně jistá hořkost v ústech a pár nezodpovězených dotazů zde stále je. Jde mi především o motivy pánů a dam z CET 21, jež si tuto doménu registrovali.

Proč si doménu www.florbalzive.cz – tak podobnou konkurenčním webům ČT – vlastně zaregistrovali? Je skutečně náhoda, že se tak stalo těsně před mistrovstvím světa? Snaží se NOVA kopírovat úspěšné projekty ČT? Má snad NOVA své vlastní zájmy jak lépe předávat informace o florbalu? … Nebo jde pouze o naše slovutné české „okopávání kotníků“? Když si neudělá bábovičku NOVA, vezme formičky i ostatním na písečku? Má tohle jednička na mediálním trhu skutečně zapotřebí?

Potom, co si novacký projekt TN.cz odnesl z poslední Kříšťálové Lupy anticenu za „průser roku“ (byť si myslím, že to bylo možná až moc příkré ohodnocení) mi tohle přijde jako větší ukázka jisté nevyzrálosti onoho slona v porcelánu.

Možná jsem malicherný, ale snad mi nebudete mít za zlé, když otevřeně napíšu, že tohle chování CET 21 je nedůstojné, ubohé a trapné (ačkoli to možná není u této společnosti až tak překvapující). Každopádně vlastní úsudek nechť si udělá laskavý čtenář sám.

Válka & Hypotéka

2008-12-04T14:55:00.017+01:00

Uprděný! To je slovo, které je často skloňováno v souvislosti s českým internetem. Důvodů je více než dost a já se dnes dotknu jednoho z nich. Ale také se pokusím ukázat všem škarohlídům, že pomalu svítá na lepší časy.

Českému internetu, respektive českým médiím, agenturám ba i zadavatelům inzerce je poměrně často vyčítáno, že jsou ve své internetové komunikaci fádní, nenápadití. U top zadavatelů je skoro pravidlem, že pouze překlápějí koncepty kampaní z klasických médií na internet, byť je on-linový svět specifické médium a určitě si zaslouží svůj osobitý přístup. KREATIVNÍ kampaň aby člověk pohledal. Co je možná ještě horší, je fakt, že vám toto tvrzení odsouhlasí také všichni výše jmenovaní. Přitom každý z nich vám při prezentaci internetového světa určitě řekne, že dnes internet nabízí nepřeberné možnosti a je takřka bez hranic. Ona realita pak vypadá paradoxně zcela jinak. Ostatně stačí porovnat a podívat se např. k sousedům do Polska. Po pár minutách si člověk připadá, že je snad na jiné planetě (a to prosím považme, že penetrace v Polsku je nižší, než-li u nás).

To na co tady narážím je skutečně absence kreativity, která je na první pohled bezesporu patrná v tzv. display reklamě. A pokud budeme hledat viníka zjistíme, že není vůbec lehké určit, kdo vlastně nese hlavní podíl viny.

Média míří prstem na neschopnost kreativních agentur, které ani dnes nedokáží dodat byť jen standardní flash banner. Mimoto nejeden server zapláče nad pozdním dodáním podkladů. Pokud jste si ještě dodnes mysleli, že vše funguje jako v televizi či tisku, kdy všechny podklady dostávají média minimálně den před oficiální „uzavírkou“ (jinak hrozí zadavatelům či agenturám sankce a dokonce riziko, že inzerát nevyjde vůbec), tak se šeredně mýlíte. Nasazování kampaní za běhu může vypadat jako výhoda internetu, ale rozhodně je s tím spojeno více zlého, než-li dobrého (prodlužovaní/krácení kampaní). Tady už snad jen dovětek: za krejčího vždy mluví jeho vlastní šaty. A u většiny on-linových či kreativních agentur se stačí podívat na jejich vlastní internetové stránky (dokonce jsou takové, které raději ani své stránky nemají vůbec či si vystačí s klasickým „coming soon“ již několik měsíců/let).

Z mediálních agentur zase slyšíte, že chyba je jaksi na více stranách. Na jedné straně si postěžují, že jejich klienti se málokdy pokusí jít novou cestou a jsou rádi, že „jsou na internetu“. Jindy smetou kreativní nápady rovnou ze stolu. Často je to i otázka rozpočtu, kdy zadavatel na internetovou komunikaci vyčlení tak malé prostředky, že je agentura ráda, když nakoupí "nějaké ty bannery“. A když už se najde klient, který by rád něco nového a odvážného, poukáží mediální planneři na neochotná média trvající na roky vyšlapaných technologických standardech, nebo se vytasí s větou „to přes našeho šéfredaktora určitě neprojde“. Avšak pokud osud či jiná štěstěna dokáže nalézt ochotu na všech frontách, zasekne se většinou nápad na obligátní věci: na ceně. Toť poslední příklad – nikoli však výjimečné – výmluvy.

Tento rok se ale našlo pár zajímavých nápadů a také odvážných klientů, kteří chtěli své budování značky odlišit a pro svou cílovou skupinu se prezentovali jinak. Na jaře tohoto roku jsme v několika agenturách představili již postarší nápad na branding stránky, spojený s jedním či více standardními formáty. Tento formát reklamy má v každé zemi své vlastní pojmenování, ale dnes se patrně nejvíce setkáte s názvem BRANDMARK. Ten se zabydlel i u nás, a proto jej budu vyžívat i v tomto postu.

Jedním z klientů, který brandmark letos otestoval byla společnost UNILIVER (ano, „ne-internetový“ FMCG klient a jeden z top zadavatelů reklamy v ČR) a v letní kampani pro REXONA TEENS se rozhodl obrandovat server pro mladé POSLOUCHEJ.net. Tuto kampaň od začátku až do konce připravila a realizovala mediální agentura OMD Digital.

Za zmínku rozhodně stojí také to, že pozadí serveru nebylo statické, ale bylo aktivní. Žádná fádní barva se nekonala. A pokud jste jen přejeli myší v pozici, kde je normálně umístěn horní banner, velmi rychle jste zjistili, že se pozadí dynamicky mění podle toho, kde se myš zrovna nachází. Živá ukázka (poněkud zhoršené kvality) je zde a screenshoty tady:

UNILIVER po úspěchu této kampaně vsadil na podobnou kartu a při adaptaci kampaně AXE JET (o níž již padla také řeč) nasadil brandmark na server GAMEPARK.cz, navštěvovaný především muži. Ukázku si opět můžete prohlednout tady:

Kdo však letos velice úspěšně vymetá jeden brandmark za druhým a vždy se pokouší laťku zvednout výše, je společnost ELECTRONIC ARTS. Markéteři této firmy nemusejí být géniové aby věděli, že skalního i všedního hráče her je dnes opravdu těžké zaujmout, zvláště když s internetem tráví více času než s jakýmkoli jiným médiem.

EA se proto často rozhodlo spojit všechny klasické formáty na webové stránce s pozadím. Možná se dá namítnout, že to už je mrhání penězi a hra s trpělivostí čtenářů, ale zde účel světil vždy prostředky. Kampaně nevypadají jen efektně, ale jsou efektivní. Zde je ochutnávka některých povedených kampaní na již zmíněném serveru GAMEPARK.cz:

BAD COMPANY - on-line ukázka a off-line:

RED ALERT - offline ukázka:

Pro EA bylo dále připraveny i launch kampaní pro známe hry: FIFA 2009, NHL 2009, Mercenaries 2, či Dead Space.

V nespolední řadě musím zmínit i technologického giganta - společnost INTEL, která přišla nejdříve s teaserem a následně s dynamickým brandmarkem:

To, že vše funguje tak jak má, je i úspěch samotného média, které v rámci mediální ceny připravuje kreativu zcela zdarma. Dnes je možné podobné formáty realizovat na většině webů, které naše společnost zastupuje… a do nedávné doby to byla také jedna z naších konkurenčních výhod.

Letošní podzim (bezesporu hlavní sezona display reklamy) však přinesl i příjemné změny. Zejména v tom, že nových formátů se přestala bát i dvě velká média z TOP 3 – MAFRA a CENTRUM HOLDINGS (dojde i na SEZNAM?). Tady je dobré zmínit, že všechny tři společnosti vedou v příjmech v internetové reklamě. A podle ADMONITORU, který monitoruje příjmy z display reklamy, tato tři medialní uskupení si mezi sebou rozdělují pravidelně skoro 80 % všech inzertních rozpočtů.

Díky své vyprodanosti však často čelí tato média (asi příjemnému) problému, kde reklamu ještě umístit. Není pak bohužel výjimkou, že čtenáři zpravodajského serveru iDNES.cz musí zkousnout často takové nepěkné věci, jako např. zde:

Ovšem může být i hůře a dokáží to také malá média. Svou trepělivost a souběh několika formátů (bez jakékoli štábní kultury a bez omezení frekvence zobrazovaní) bylo možné "vyzkoušet" na foru Notebook.cz:

Nicméně o podobných opakujících se nešvarech jsme si již říkali minule a já jsem jenom rád, že i na iDNESu jsme se dočkali poměrně zajímavého a osvěžujícího konceptu. Řeč je o kampani pro HYPOTEČNÍ BANKU, kterou připravila agentura UM Prague ve spolupráci s Mediafactory (tato kampaň běžela skoro tři týdny a já můžu vsadit své kalhoty, že v post-testech bude brand awarness značky HB určitě výše, než-li by byla u klasické kampaně):

S přicházejícími vánoci se vytáhlo i Centrum Holdings, když stejně jako iDNES (což je poměrně šokující pro tato média), obarvilo svou hlavní stránku pro zadavatele EKOLAMP. Kampaň s bublinou a pozadím vytvořila koncepčně i kreativně agentura Mather Advertures a o nákup se postarala mediální agentura Beyond Interactive.

V této souvislosti by se dalo možná říci, že menší média či zastupitelství přicházejí o jednu ze svých konkurenčních výhod. Nejsem však naivní a určitě si nemyslím, že by velká média kopírovala ta naše „malá“. Naopak si myslím, že ani Mafra či Centrum ve vší své velikosti nemohou opomíjet světové trendy (jen jim to prostě někdy déle trvá). A navíc pokud přibude na trhu více odvážných zadavatelů, pomůže to všem. Menší média se budou moci porovnávat i s těmi největšími a bude to také další stimul pro hledání nových nápadů. A to je každopádně dobře.

Kdo je Goldbach?

2008-10-24T11:21:00.014+02:00

Novým majitelem ARBOinteractive se 16.9. 2008 stala švýcarská společnost Goldbach Media Group. Poprvé se na mediální mapě objevila v roce 1983 jako společnost provozující rozhlasovou stanici (Radio Z AG). Postupně rozšířila oblast zájmu o marketing online médií.

Samotná Goldbach Media, která byla založena 10. května 2001, se stala centrem marketingových aktivit elektronických a mobilních médií: televize, teletext, rozhlas, adScreen, internet, marketing vyhledávačů (SEM), inzerce na herních platformách (InGame) a mobilní telefonie.

Vedle kontinuální integrace online a offline médií funguje na trhu jako nezávislý konzultant a realizátor v oblasti crossmedií. K tomu využívá služeb své divize Crossfactory. Od 15. června 2007 je společnost listována na švýcarské burze. V současné době je Goldbach media aktivní v Německu, Švýcarku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku a díky akvizici interaktivních oddělení ARBOmedia AG (ARBOinteractive) rozšířila pole působnosti na Polsko, Českou republiku a Rumunsko.

V online médiích se specializuje na DISPLAY reklamu, VYHLEDÁVAČE, MOBILNÍ, INGAME a PERFORMANCE marketing.

Významným obchodním partnerem Goldbach Media Group je německá společnost AdLink Group, od které Goldbach zakoupil franšízu značky AdLink (reklamní technologie pro online display reklamu) pro střední a východní Evropu. Síť Adlink je se svými 80 miliony uživateli (čísla před akvizicí) největší reklamní síť v Evropě.

Goldbach media provozuje následující společnosti:

výše již zmiňovaný AdLINK Media AG - reklamní síť pro prodej online display reklamy
orange8 interactive AG – agentura zabývající se performance marketingem. (http://www.suchtreffer.de/)

game mediarep AG - společnost pro InGame marketing. Nově na veletrhu v Düsseldorfu byl představen systém pro ingame reklamu, který byl vyvíjen v USA. Pozn. O novinkách v Ingame reklamě a zejména o rostoucím zájmu zadavatelů (IT, telekomunikace, FMCG ..) inzerovat do tohoto sektoru hovořil na veletrhu OMD 2008 Sales Manager pro Ingame Advertising ze společnosti Microsoft (Tom Hosking):

activeMOBILE Media AG - společnost pro mobilní marketing

Jistě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že Goldbach není jen jedničkou na trhu elektronických, interaktivních a mobilních médií, ale také vlastník jednoho z nejkrásnějších výhledů z kanceláře.

Ten bohužel pro pražskou kancelář nezískáme ;-).

Dochazí SONY dech? Aneb další nudné domino

2008-10-23T15:40:00.013+02:00

Zklamání, nuda, opakující se myšlenka, nepodařená kopie… to jsou slova, která mne napadají při popisu poslední „velkolepé“ reklamní kampaně SONY BRAVIA s názvem DOMINO. Ostatně, posuďte sami poslední spot, který pro SONY připravila agentura BATES 141 v Indii:

A jak je u SONY zvykem, nechybí ani nutné a pompézní „making of“ s patřičným happyendem (které je ovšem ještě nudnější). Proč jsem zklamán, je jasné asi všem, kdo viděli předcházející počiny SONY, respektive kreativní řádění londýnské agentury FALLON. Jsou to ty spoty, které si na YouTube můžete pustit i několikrát a zcela jistě se nebudete stydět je poslat dál. Samozřejmě mluvím o prvních dílech s názvy BALLS a PAINT. Obě první kampaně můžeme bezpochyby zařadit do kategorie úspěšných virálních videí.

Je jasné, že londýnští kreativci rozhodně nechtěli usnout na vavřínech, a tak následovala další zajímavá díla jako RABBITS (play-doh), nebo FOAM. Reklamy jsou to stále spektakulární co do do rozměrů, velikosti produkce a zakomponování celého příběhu do vnitřností velkoměsta (New York a Miami). Na druhou stránku cílová skupina zjišťuje (včetně mě), že je to buď ta samá linie komunikace, která upadává v opakující se šeď, nebo že se jedná o další nezdařený pokus, jak překonat první spoty. Na další trhlinu pak upozorňují někteří bloggeři, když v souvislosti s kampaní RABBITS upozorňují na možný plagiát. Ale abych neopěvoval (a neočerňoval) jen britské Fallon. Za zmínku stojí také hezký počin z dílny singapurského Y&R v kampani s názvem PYRAMID. Nosnou myšlenku všech kampani „colors like no other“ použili opět trochu jinak.

Je třeba říci, že to, co na SONY obdivuji asi nejvíce, není jen kreativita a souhra s agenturami, ale především to, jak SONY dokáže své spoty virálně prodat a jak komplexně komunikovat s on-line uživateli. Chytří hoši a dívky ze SONY prostě ví, že hezký spot není všechno a že je potřeba jej otestovat nejen na menší focus groupě, ale vytvořit ten správný BUZZ a zvědět, co si o tom myslí „blogger-influencer“.

Není tedy překvapení, že před sestříhanou 30 sec. stopáží se spoty nebo první střípky ukázek objeví na YouTube nebo u několika známých bloggerů. Sony v rámci internetu umí oslovit fanoušky, bloggery, odborníky, lidi z reklamní branže a v neposlední řadě i novináře (a tím nemyslím tiskovou zprávu). Navíc to chlapci a děvčata ze SONY zvládají opravdu bravurně a skutečně sofistikovaně – ostatně zde se můžete podívat jak byl posledně komunikován spot PAINT a RABBITS:

No a potom všem tady máme DOMINO. Abych byl korektní, je na místě říci, že tento spot je určen asijskému trhu. To, co mi na něm ale opravdu vadí, se dá shrnout do dvou bodů:

1) postrádá jakýkoliv originální nápad;
2) on-line buzz vytvářejí (většinou nelichovitě) "západní" bloggeři;

Logicky vzato nám 1) implikuje 2). Bloggeři očekávali od SONY zcela něco jiného. Dominem si SONY u většiny bloggerů, kteří dříve vynášeli SONY do nebe, uřízlo tentokráte ostudu. Domino je navíc v reklamě opravdu klisché, a tady jde o nepovedenou verzi, která nemá žádné ambice. Ostatně, posuďte sami rozdíl oproti kampaní na pivo GUINESS či HONDU Accord:

Pamětníci jistě vzpomenou také na VODAFONE BIG IDEA, či další pivo – tentokráte americký MILLER.

Komunikace s bloggery může být dvojsečná zbraň (a jedna česká PR agentura by mohla skutečně vyprávět…). To, co se vždy SONY dařilo, se nyní nějak obrací proti ní. Rozhodně nejsem jediný blogger, kdo si všiml, že tenhle spot je prostě zatím to nejhorší, co televizi Bravia potkalo.

Je asi zřejmé, že tahle facka od bloggerů nebude v Asii bolet, ale je také jasné, že SONY bude muset pro (zhýčkané) obyvatele západní polokoule přijít s něčím pořádným. Já sám se nechám rád překvapit :o)

via: 1, 2, 3, 4, 5

ARBOvolejbal & ARBOpetanque

2008-08-15T17:16:00.013+02:00

Celý tento týden jsem se z oken našich kanceláří díval s poněkud rostoucí nervozitou. Praha byla většinu týdne pod zataženými mraky, z kterých občas i zapršelo. Dalo by se říci slovy klasika, že tento způsob léta se zdál být poněkud nešťastný. Jsou věci, které v on-line světě lze ovlivnit jedním kliknutím myši. V tom off-line světě, se již většina světa naučila, že větru ani dešti se poručit nedá.

Mou nervozitu však rozptýlilo slunce, které se ve středu 13.8. ukázalo konečně ve své plné kráse a zalilo tak připravené volejbalové kurty v O2 žlutých lázních v pražském Podolí. Jelikož slunce, voda a písek patří neodmyslitelně k létu, připravil tým ARBOinteractive pro své agenturní klienty středeční BEACH VOLEJBALOVÝ TURNAJ. I ten největší internetový evangelista musí uznat, že není nad to, vypnout své PC a jít si užít pár hezkých letních dnů.

To, že nám ve středu svítilo slunce, nebyla jediná naše radost. Na připravovaný turnaj se dostavil slušný počet sportovců, fanoušků a diváků z řad předních českých on-line agentur. Do bojů o vítěze beach volejbalového turnaje nakonec nastoupilo 10 agenturních týmů. Celkový průběh turnaje připravil řadu napínavých zápasů a v některých případech až nadlidské výkony. Zde přikládám ještě výsledného pavouka turnaje:

Je zřejmě na místě vyzdvihnout především výbornou týmovou souhru družstev agentur MINDSHARE, MÉDEA a ADVERTURES – tyto týmy si to nakonec po zápasech ve skupinách a také v pavouku vyšlapaly cestu až k medailím. Z vítězství se nakonec radovala agentura ADVERTURES, druhé místo obsadil MINDSHARE a bronz si odnesla MÉDEA. Výhercům gratulujeme!

Beach volejbal však nebyl jediným sportovním kláním, které dokázalo zvednout emoce všech zúčastněných. Vedle pískových hřišť se utkali dámy i gentlemani při poklidnější francouzské hře zvané PETANQUE. Mezi děvčaty excelovala Johanka z agentury BEYOND INTERACTIVE a Broňa ze ZENITH OPTIMEDIA, kterou nakonec Johanka porazila jen o pár centimetrů. Dlouhé boje (protažené až do pozdních nočních hodin) mezi sebou pak sváděli zástupci agentur AEGIS – Aleš a Jarda, které však předčil svým famózním znaleckým okem a neomylnou rukou Milan z agentury OGILVY INTERACTIVE.

Rádi bychom v tomto blogu především poděkovali všem, kteří přišli a díky nimž jsme si jedno letní pražské odpoledne dokázali pořádně užít. Děkujeme nejenom sportovcům, ale také všem zúčastněným, jež si našli čas přijít a fandit svým kamaradům. V neposlední řadě, velký dík patří obchodním partnerům a sponzorům, kteří do turnaje věnovali ceny (Epravo.cz, Event Concept, Česká televize, Denik.cz, Red Bull a Poslouchej.net) a také Honzovi z posledně jmenovaného serveru za fotodokumentaci. Celou fotogalerii je možné si prohlédnou zde.

Věřím, že se příště sejdeme ještě v hojnějším počtu, a že nás opět bude čekat nejen pěkné počasí, ale především plno zábavy a přátelské atmosféry, tak jako tomu bylo letos. Ještě jednou všem díky a sportu zdar! :o)

Jak porazit konkurenci on-line?

2008-07-07T16:51:00.007+02:00

Název mého posledního blog-postu je zároveň také zkrácený název konference EFEKTIVNÍ INTERNETOVÁ PROPAGACE: JAK PORAZIT VAŠI KONKURENCI ON-LINE, kterou pořádá společnost Economia a. s. (vydavatel Hospodářských Noviny či týdeníku Marketing & Média). Rád bych tedy využil našeho firemního blogu a dovolil si milé čtenáře na tuto konferenci pozvat :o)

Konference se bude konat již za pár dní a to přesně 23. července 2008 v prostorách Autoclubu ČR v Opletalově ulici. Počet míst je omezen a pokud budete rychlí je možné se zaregistrovat i s VIP slevou, kterou můžete stále ještě prostřednictvím naší společnosti získat (pro podrobnosti mě prosím neváhejte kontaktovat prostřednictvím blogu či mailem).

O co byste tedy neměli rozhodně přijít? O čem ona konference vlastně bude? Jak už samotný název napovídá, bude se vše točit kolem efektivní internetové komunikaci. Můžu Vás ujistit, že konference nebude určena pro technology, či webdevelopery, nýbrž bude určitě bohatým zdrojem informací a poznatků pro marketingové pracovníky, brand managery a pro všechny, kteří to s propagací prostřednictvím internetu myslí skutečně vážně.

„Internet dnes není zajímavý jen pro marketéry a technologické specialisty. Náš seminář je určen pro řídící manažery, šéfy firem ve všech oborech podnikání a stratégy značek. Nehceme jen ukázat trendy, které se dají využít za několik let. Zaměříme se hlavně na praktické tipy, které mohou firmy všech velikostí použít ve svém internetovém chování hned zítra."
Tomáš Jindříšek, OgilvyInteractive

Na akci vystoupí přední odborníci na internetovou komunikaci a tvorbu on-line strategie. Z Francie přijede Laetitia Attali – mezinárodní specialistka agentury OGILVY na on-line komunikaci. Laetitia je mimochodem odborníkem na tolik oslavovaná i zavrhovaná sociální média a sám jsem velice zvědav na její zkušenosti s těmito médii.

Z Českých mluvčích mohu vřele doporučit dámské duo a přednášky Kateřiny Holcmanové (marketingová specialistka české pobočky Google) a Boženy Zbraňkové (marketingový mág úspěšného start-upu Bezrealitky.cz).

O své zkušenosti se dále podělí Julek Hákej (on-line manager Microsoftu). Honza Řežáb (prezident společnosti MLiven) poodkryje budoucnost mobilní komunikace a Martin Kopta (on-line communication manager LMC) předloží zúčastněným velice zajímavé „desatero“. Moje maličkost bude mít výsadu účastnit se blogu s Petrem Fryšem (ředitel mediální agentury MediaNet interactive) na téma: „Reklama na internetu – co funguje?“ Samozřejmostí budou také panelové diskuse, kde můžete vyzpovídat všechny přednášejicí.

Minulý pátek mi navíc Tomáš Jindříšek (ředitel divize OgilvyInteractive a zároveň moderátor celé konference) prozradil, že všechny přítomné čeká menší překvapení a to ve formě velice zvláštní tiskové konference. Nerad bych prozrazoval více, neboť vše je ve fází finalizace, ale pokud nechcete minout zrod nové ryby v českém on-line rybníce a mít možnost zeptat se „jednoho z nejvíce kontroverzních lidi českého on-line budinessu“ na cokoli, budete mít zcela jistě šanci.

Už teď se těším na všechny, s kterými se osobně na konferenci uvidím.

Dávám printu rok. Maximálně dva…

2008-06-30T11:16:00.004+02:00

... dalo by se říct v roce 2013. Alespoň podle aktuálních prognóz o vývoji německého mediálního trhu. Ty na berlínské konferenci Interact congress představil Andreas Wiele z vydavatelství Axel Springer.

Prezentace Andrease Wieleho přinesla řadu zajímavých postřehů. Dva z nich mne ale zaujaly natolik, že jsem se rozhodl nenechat si je pro sebe.

První se týká současné disproporce mezi „spotřebou“ tištěných a on-line médií a objemem investicí do těchto médií. Zatímco průměrná doba strávená denně na internetových serverech je téměř hodina, v případě tištěných médií je to 36 minut. Z hlediska reklamních investic je to ale naopak – tisk má skoro 84 procent, on-line média 16.

Není třeba tento fakt nijak přeceňovat, říká jen to, že uživatelé dnes věnují internetu větší pozornost než inzerenti.

Druhý postřeh ukazující možnou změnu této situace je cenný tím, že jej přináší právě A. Wiele, zasedající v představenstvu novinového gigantu Axel Springer. Srovnáme-li podíly na reklamním trhu v Německu v roce 2006, zjistíme, že zhruba čtvrtina patřila tisku, on-line média se musela spokojit s 8 procenty. Prognózy ale předpokládají, že v příštích letech porostou investice již pouze v případě internetu, a to na úkor všech ostatních mediatypů. V roce 2015 tak prý tištěná média vystřídá na pozici dvojky internet s 24procentním podílem.

Samozřejmě – data a z nich odvozené předpovědi pochází z německého mediálního prostředí; na druhou stranu asi málokdo pochybuje o tom, že rostoucí podíl internetu na reklamě představuje trend globálního charakteru. Škoda jen, že v České republice máme k dispozici jen velmi málo podobných průzkumů, které by poskytovaly data k jednotlivým mediatypům neodděleně a ve vzájemné provázanosti. Diskuse o tom, jaká je vlastně budoucnost mediální spotřeby a reklamních investic by pak byly mnohem méně topornější.

Virální tiskovka

2008-06-12T15:46:00.005+02:00

Virální marketing již není tak novou metodou, jak velice neotřele zasáhnout zamýšlenou cílovou skupinu. Jsou však stále média, která zůstala naprosto nedotčena novými trendy. Navíc dost lidí, kteří mají potuchy o nějaké virální reklamě, se i dnes domnívá, že virální marketing = virální video na youtube.com. Fakt, že ne každé video je virální, se můžete dočíst např. na blogu Pavla Hackera z agentury Advertures. A je důležité si uvědomit, že virální marketing nepoužívá pouze on-line videa.

Dnes vám ukážu jeden příklad. Přesněji řečeno, jednu virální „tiskovou zprávu“. Článek by se ovšem mohl také jmenovat Jak naše média nejsou připravena na nástrahy nových marketingových akcí. Jak jste mohli zcela jistě zaznamenat, už i k nám se po skoro dvouletém zpoždění dostala velkolepá kampaň AXE s názvem „AXEjet“ (v zahraničí LYNXjet). Tato kampaň byla mimochodem několikrát oceněna a také si odnesla nejcenější trofeje z Cannes - zlaté lvy (obdoba filmových oscarů) v několika kategoriích.

Tohle je kampaň, o které mimochodem sní snad každý klient či spíše reklamní agentura. Kampaň nepatřila k těm nejlevnějším, ale ocenění si jistě zaslouží. Zde je pár poznámek: kampaň zahrnovala jak klasická, tak alternativní média - od umírající televize, přes virální marketing až po různé eventy a gueirrilla akce. Výsledky byly nad očekávání výborné. Brand awarness neexistující značky přesáhl u cílové skupiny 80 %! Prodeje deodorantu stouply v timingu kampaně o více než 20 % a Unilever si vytvořil novou komunitu uživatelů na webu. Třešničkou na dortu byl pak mediální prostor, jež ostatní média této kampani věnovala. Odhady ocenění tohoto prostoru hovoří až o částce kolem půl milionů dolarů - aneb jak se dělá PR bez PR. A o opakovaní podobného úspěchu se Unilever snaží i u nás.

Možná jste komunikaci AXE zaznamenali a já doufám, že nejenom skrze 30 sec. spot v televizi. Unilever se snaží kampaň AXEjet rozjet netradičně také na několika českých webech (např. na našem herním portále gamepark.cz bude brzy k viděni hezká kombinace pozadí a banneru). Vesměs se však jedná o standardní reklamu, která je také jako reklama standardně označena.

Globální firma (jakou Unilever bezpochyby je) má již bohaté zkušenosti právě z oblasti guerrillového a virálního marketingu a nebojí se je použít ani na českém trhu. A tak, po nepovedeném kousku z dílny jedné české PR agentury a snahy o falešné blogy, použil Unilever daleko lepší cestu. Někoho, kdo zná české mediální prostředí, napadlo jak se lehce dostat do médií tak, aniž by za článek nemusel platit, natož naverbovat nějakou stážistku.

Člověka až překvapí, jak geniálně jednoduché to řešení je. Stačí sepsat tiskovou zprávu a vymyslet si, že se nové luxusní australské aerolinky chystají dobýt evropský trh. Zprávu pošlete do REUTERS, ČTK, TASR... atd. Potom už stačí sledovat jak líní novináři – aniž by cokoli ověřovali – trochu tiskovku upraví a zpráva je na světě. Takhle se dělá PR článek zadarmo, přátelé. Otištěnou tiskovku nebo upravenou s komentářem můžete najít např. zde, tady a ještě tady. Finexeprt.cz již zprávu naštěstí stáhl, ale diskuse je stále k nalezení a web pro podnikatele s příslušným názvem Podnikatel.cz už také zametá stopy. Nejsme v tom však sami. Slovenská TASR i média se chytnula stejně, nicméně SME zprávu, alespoň opravila - respektive ukázala alibisticky prstem na tiskovou agenturu.

Dá se jistě namítnout, že naše média dnes otisknou opravdu "kde co" a pokud není zbytí, otisknou i tiskovku v kompletním znění. Stačí pak onen článek označit jako "tisková zpráva" nebo "zdroj: ČTK" a tím mají novináři po práci. Tady ovšem média zveřejňují reklamní kachnu par excellence a ještě ji komentují. A tak otázka dne můž znít: "Nechala se ČTK a média napálit nebo zaplatit?". Těžko říci, která varianta je horší. Můžeme se navíc přít a vést debaty o tom, jak etické to ze strany tak globálního Unileveru je či není, na druhou stranu je evidentní, že čeští novináři by buď mohli začít používat více zdrojů k ověřování, a nebo si někdy otevřít také vyhledávač Google a použít zdravý rozum.

Dovětek:

Virální tiskovkou to samozřejmě nekončí. Člověka může také polemizovat, zda-li by se i tohle (hlavní zpráva na webu Xman.idnes.cz) mělo jako PR článek označit či nikoliv? Na iDNES.cz jsem navíc zaznamenal také člověka, jenž ve foréch kolem sportovního zpravodajství z Eura 08 šířil odkaz „Sex s letuškou“ – tedy virální video kampaně:

Nicméně, podle počtu shlédnutí videa, je zřéjmé že tento spammer – ať už to byl kdokoli (a možná by stálo za to zjistit IP adresu počítače) moc nepochodil. Komunita na fórech je zřejmě více informována a vzdělanější než naši novináři.

Alzheimer, babičko!

2008-06-10T18:26:00.006+02:00

Aktivní display reklama se dá dělat dobře a stejně tak špatně. Dnes mi dovolte ukázat obé. Zcela jistě mi dáte za pravdu, že je u nás zajímavých rich media bannerů (např. aktivní layery či videobannery) stále jako šafránu. Letos se sice zdá, že již svítá na lepší časy, ale zřejmě nás všechny čeká ještě dlouhá cesta (jistě závislá na vývoji penetrace broadbandového připojení). Dle rychlého zahraničního vývoje, který náš trh více méně kopíruje, se však zdá, že změny smýšlení a častější využívání nových forem nás brzy osloví v daleko větší míře než doposud. Nový trend se pak týká všech - jak médií a jejich zástupců, tak agentur a inzerentů.

Nerad bych se opakoval, ale aby i tyto reklamní formáty uspěly, měly by splňovat alespoň několik základních faktorů:

Být skutečně kreativní;
Mít ojedinělý obsah / zajímavý příběh;
Být dobře zacílené / vhodně vybraná média;
Mít banner perfektně technicky zpracovaný.

V širších souvislostech i z již několika úspěšných kampaní lze říci, že vždy jde o to, nebát se vystoupit z řady. Pokusit se své nápady realizovat netradičním a novým způsobem. Když jste jiný, lidé si vás prostě všimnou. Věřím, že všem marketingovým odborníkům je dnes známo, že zaujmout pozornost lidí v dnešním světě, kde se lidé reklamě intenzivně brání, je čím dál tím těžší. A tak pokud zvládnete výtečně kombinovat alespoň ony výše popsané požadavky, máte k výhře docela blízko. Navíc na Internetu máte k oné kombinaci i díky skoro neomezeným možnostem hodně blízko. Výtečná on-line komunikace pak může nést své ovoce i ve virálním efektu, jehož potenciál je na internetu zcela nezpochybnitelný.

Bohužel se zdá, že i dnes bannery vznikají za pochodu a "na koleně" (v lepším případě za pár korun u nějakého studenta). Bojím se sám odhadnout kolik kreativních agentur nebo lidí, jež připravují bannery si někdy přečetlo desatero, které připravil SPIR. Hořké zklamání pak zažívám zejména u velkých aktivních formátů. Kreativcům je dán zajímavý (nikoli levný) prostor a místo toho, aby se pořádně vyřádili, mnohdy nacházím jen pokus o přepis vizuálu z TV či printové reklamy, který navíc svým špatným technickým zpracováním vzbuzuje pouze negativní emoce. A tak buď schází kreativita a nebo zajímavou myšlenku často zabije zpackaná technická realizace.

Pokusím se tedy v ukázkách začít tím, jak by to vypadat nemělo. Jako příklad zde uvedu dvě kampaně velkých automobilek – ŠKODA AUTO a OPEL. Obě kampaně nám nedávno skončily a já si dnes nedovoluji tvrdit, s jakým úspěchem vlastně dopadly. Začnu nejdříve „menším zlem“ ve formě banneru Škodovky.

Škodovka se v kampani pokoušela říci, že člověka (při koupi Fabie) nic nezastaví – a dopadlo to přesně naopak. Uživatelé nebyli schopni Škodovku (layer) zcela „zastavit“. Nejenom, že v některých prohlížečích nebylo možné layer zavřít, ale banner se bohužel nezavřel ani sám (zkoušeno ve Firefoxu a Opeře). Otázkou pak pro mne ještě zůstává mnoho nevyužitého bílého místa. Škodovka měla v banneru skoro celou obrazovku a i dle screenshotu je vidno, že ji využila velice skromným způsobem.

Nicméně oproti slovenské komunikaci automobilky OPEL je to stále velice jemné kafe:

Slovenská mutace jednoho z našich největších IT serverů ZIVE.sk (pro mě z nepochopitelných důvodů) obtěžovala své uživatele skutečně nad přijatelnou mez. Jak je z obrázků patrno, větší layer zabere skoro půl obrazovky a nejenže se nedá zavřít, ale banner byl takto se záměrem vytvořen (marně na něm budete hledat zavírací křížek). Naštěstí se banner po 7 sekundách „schoval“ do základního banneru, kterému na Slovensku říkají „corner“. Nicméně ani toho se nezbavíte - banner scrolluje spolu s Vámi po celé stránce a ani zde se žádného zavirácího křížku nedočkáte. Pikantní na tom je možná i to, že oba bannery nepřerývaly pouze obsah, ale i reklamní formáty ostatních klientů.

Každopádně, dost bylo kritiky. Příchází slíbené "takhle se to má dělat." Ono to totiž jde dělat elegantně a s vtipem. Dokonce ani nepotřebujete onen zavírací křížek. Zářným příkladem, který jsem si vybral, je reklamní kampaň na podporu boje proti alzheimerově chorobě:

Aby byl zažítek a ukázka zcela kompletní, doporučuji kliknout sem. Ještě pár postřehů:

reklama je aktivní až po najetí myši přes banner;
samotná myšlenka vás natolik vtáhne do „gumování“ celé obrazovky, že jsem se po nějakém zavíracím křížku pokoušel podívat až na třetí pokus;
po pár sekundách se vše následně vrátí na své místo;
jelikož je na banneru odkaz "watch again" - můžete to zkoušet do nekonečna.

Doufám, že nejsem jediný, koho taková forma reklamy zaujme, a kdo by rád viděl podobné kousky i u nás. Hlasí se nějaký kreativec nebo inzerent? :o)

Ohlednutí za IAC a jedním komentářem, aneb „Když Dan pohltí vše okolo“

2008-05-30T16:15:00.005+02:00

Minulý týden proběhla poměrně zajímavá sešlost s názvem Internet Advertising Conference (IAC), kterou pořádal SPIR (za valného přispění společnosti Internet Info). Konference, ačkoli nebyla zcela výjimečná, měla rozhodně co nabídnout. A, dle mého názoru, rozhodně nezapadla v šedi nudných květnových akcí. (Všem, co si nechali ujít konferenci i večerní party – 3x hanba! :o)

Jelikož je internet stále médiem skoro neomezených možností, je možné na něm nalézt několik zajímavých shrnutí a poznatků z konference. Není překvapením, že podrobnější zprávu lze najít na Lupě v článku Karla Wolfa. Kratší podobu (ovšem i s vlastním komentářem) si můžete přečíst i na blogu mediální agentury MEC:interaction od Petra Nešpůrka. Pokud by to nestačilo, některé prezentace komentuje Jan Šifra (eTarget) na svém slovenském blogu a zajímavý výcuc přináší Radek Karban (SEO Expert). Celkový program je stále možno shlédnout na webu SPIRu a většina přednášek je také volně stažitelná.

Jelikož jsem byl osobně na konferenci a jelikož jsem čekal, že se ostatní (rozuměj tradiční) média budou konferenci věnovat alespoň v nějakém měřítku, neměl jsem v úmyslu tento blogspot původně napsat. Přeci jenom je lepší si s lidmi z našeho malého rybníčku osobně promluvit (všem, co mi věnovali na IAC čas – VELKÉ DÍKY).

To, že naše dvě nejčtenější tématická periodika Strategie i M&M se o IAC zmíní okrajově, jsem vlastně čekal (i proto patří samozřejmě větší dík všem, kdož se o své zážitky podělili na internetu). K tomu, že mne ruce začaly pořádně svědit a to, že jsem si nakonec udělal čas k sepsaní komentáře, mne přinutil až úvodník Dana Köppla v 22. vydání M&M s názvem „když nadšení pohltí vše okolo“ (není kam linkovat - pouze pro předplatitele M&M).

Ačkoli mne jiní novináři i přátelé s úsměvem a mávnutím ruky od reakce na jeho úvodník odrazovali a konejšili větami v duchu, že „Dan je prostě Dan a že starého, zahořklého psa novým kouskům nenaučím“, rozhodl jsem se těch pár minut blogu věnovat. Respektive to dnes bude trochu delší povídání (věřím, že laskavý čtenář má pro mne kousek trpělivosti).

Aby bylo předem jasno – Dana si jako novináře vážím, vždy se mi líbila jeho odvaha, smysl pro otevřenou konfrontaci či nekompromisní ražení názorů (ať už jsou jakékoli). Dan je novinář, který se rozhodně nebojí kritizovat i velké zadavatele či rozličné agentury. Ostatně i proto již několik let sedí v šéfredaktorském křesle. S Danem se shodneme i v tom, že v našem reklamním a mediálním světě je stále cosi shnilého, a že k světové špičce a profesionalitě toho chybí (marketérům, médiím i agenturám) stále dost. Určitě je co zlepšovat a u nás v AI to platí samozřejmě dvojnásob.

Se vší úctou k Danovi musím však napsat, že valná část jeho úvodníku je eufemisticky řečeno „mimo mísu“. Při své snaze opět poukázat na narcismus několika internetových nafoukanců (ano, bohužel jsou tací), ukázal Dan chtě nechtě prstem hlavně na sebe. Jelikož jeho kritika nestojí na zcela pevných základech, může se Dan s klidem postavit do stejné řady mezi tyto arogantní lidi. Jeho pohled je vskutku omezený (a o nějakém nadhledu se zde už vůbec nedá ani psát). Z toho, co Dan (v rychlosti?) napsal, je zřejmé to, že je jeho znalost internetu buď velice povrchní, anebo že se na jeho komentáři podepsala absence na celé konferenci. Pravdou je, že Dan byl účasten jen na bloku, kde vystupoval on sám. A pokud mu pak stačí k sepsání kritického pohledu stáhnout si dvě či tři prezentace, tak mne napadá, jestli by pro něj nebylo vhodnější šéfredaktorské křeslo zcela jiného periodika. Ke cti mu slouží alespoň to, že ve svém komentáři sám přiznává, že na konferenci byl jen chvíli. Možná si říkáte, že jsem až moc příkrý a stejně štiplavý jako leckteré Danovy úvodníky. Na rozdíl od Dana se Vám však pokusím mé tvrzení podložit argumenty, několika čísly či postřehy z konference.

Prezentace plná obrázků

Než se však pustím do onoho úvodníku, dovolte mi ukázat Vám, co vlastně samotný Dan na konferenci přednesl. Pevně doufám, že mi laskavý čtenář dopřeje pár minut a odpustí i to, že nejsem tak zcela nestranný, když patřím k těm internetovým floutkům.

Internet zcela jistě potřebuje lecjaké korekce a další inovace (ostatně i to zaznělo na IAC). Nicméně po první internetové bublině se zdá, že se buď někteří investoři nepoučili, anebo naopak, že o to více zmoudřeli. Aby ovšem optimismu nebylo na začátku konference příliš, pokusil se Dan posluchače udržet „nohama na zemi“ svou prezentací nazvanou „na koho ta rána padne“. Slidy k prezentaci jsou zde:

View Upload your own

Pokud je Vám tato prezentace trochu povědomá, vězte, že ji Dan v mírných modifikacích již použil :o) Dan si zcela jistě zaslouží body za „netradiční obrázky“, ačkoli je třeba dodat, že internetová reklama už dávno není dominantou mužů. Dan je také dobrým prezentátorem, který umí prezentaci dodat vtip a jeho sarkasmus se málokdy otře mimo zamýšlený cíl. Z jeho prezentace mi v paměti utkvělo ještě pár poznámek:

"Internet je jako strom, má své limity a nemůže růst do nekonečna a pokud ano, tak je potom spíše jako rakovina." – zcela souhlasím, nicméně teprve před rokem „dostal internet občanku“ a o jeho růstu ještě tady bude řeč.

"Mediální ani reklamní agentury prostě ve své lenosti či dle svých finančních záměrů nemotivují zadavatele k tomu, aby na internetu něco dělali. To i proto, že Internet prostě nedokáže předat skutečný příběh, který lze najít v krásné printové reklamě na lesklém papíře nebo v televizním spotu." – tady jsem pokoušel s Danem polemizovat a to i veřejně na konferenci, kdy jsem se ztrapnil při snaze Danovi vysvětlit, že takhle to každý rozhodně nevnímá a že některé reklamní příběhy tvoří dokonce samotní spotřebitelé. Bohužel zůstal jsem oslyšen a bez Danovy odpovědi. Nutno ještě dodat, že jsem se také postavil na obranu agentur – např. OMD Digital je jednou z nejrychleji rostoucích komunikačních agentur v ČR – jak co do obratu, tak i co do počtu zaměstnanců. Což se nedá říci o jiných oddělení mediálek (a to se netýká pouze OMD). A použil-li Dan v prezentaci citaci zastupitele mediální agentury Publicisu, tak mohu poukázat na to, že Publicis v ČR zřídil svůj druhý digital team v mediální agentuře ZenithOptimedia. To opravdu jen pro příklad. Digitálních agentur nám tady vyrostlo více než dost a dnes už nenajdeme ani síťovou agenturu, která by neměla svou on-line divizi nebo ji nyní nepřipravovala. Proč tomu tak je, si snad každý dokáže odvodit sám.

"Internet využíváme defacto hlavně v práci, doma potřebujeme vypnout a raději hledáme pasivní zábavu. Lidi ten internet prostě doma nebaví. Na to, co nás na internetu baví, si najdeme čas v práci a doma raději zapneme TV" - Dan má pravdu jen z poloviny. Navíc se zdá, že nejen v úvodníku ale i v oné přednášce vidí svět pouze svýma očima. Je to jednostranné tvrzení, které vlastně nic neříká. Navíc dle výzkumu společnosti GFK se Češi již dávno nepřipojují majoritně z práce, ale naopak čím dál tím více uživatelů je připojeno z domova. A pokud budeme hovořit o pasivní zábavě, můžeme s klidem Danovi říci, že ačkoli je interaktivita jednou z hlavních předností internetu, pasivní zábavy si lidé do sytosti užívají např. na takových médií jako je youtube.com či stream.cz (těch webů je pak samozřejmě daleko více).

Následná panelová diskuse díky Danovu charismatu přinesla velice rozpačité poznatky, byť místy i vtipné (o což se spíše zasloužili Štěpán Wolde a Tomáš Řehák). Jak už jsem uvedl, Dana prostě internet „neba“, ale párkrát se Dan položil na lopatu sám – např. Tomáš Řehák (ředitel OMD Digital) jemně naznačil (s odkazem na prezentaci), že se tomu nediví a že když člověk surfuje po porno stránkách, někdy jej to prostě přestane bavit. Dan nesouhlasil nejenom s Tomášem Řehákem ale také i s Tomáš Buřilem (obchodní ředitel Seznamu – největšího portálu v ČR), který na dotazy z pléna odpovídal (společně s Tomášem) až příliš optimisticky – tedy až příliš optimisticky na Danův vkus. Největším zklamáním pro mě byla Danova odpověď na jasně kladenou otázku „zda-li se např. TV zcela integruje s internetem nebo naopak zda-li ta integrace bude opačná“ – na jasnou otázku padla všeobecná odpověď zahraná spíše do autu. Jediný konkrétní názor vyjádřil Dan tím, že poukázal opět na pasivní zábavu člověka, který nechce nic mačkat krom ovladače televize. Myslím si, že už dnes můžeme vidět jistou integraci jak TV tak i internetu (např. HULU.com), Dan ji nevidí ani do budoucna a buď je u něj něco TV nebo Internet… Inu, také názor.

Poté, co Dan odešel, se konference zajímavě rozjela a rozhodně se nedá říci, že by nadšení zabilo realitu. Např. z úst Víta Smékala (ředitel výzkumu OMD) zaznělo, že „český trh je relativně pozadu ve využívání vyspělejších internetových forem“ – tohle zmiňuje ostatně i stejné vydání M&M. Dále se také můžete dočíst, že Tomáš Řehák se sám pozastavuje nad průkazností skutečné efektivity – ačkoli jeho agentura společně se SONY již má studii, z níž lze vyvozovat, že internet je levnější a přitom podobně efektivní jako televize. Nicméně i Tomáš ve svém vystoupení připustil, že by měl raději další podrobnější analýzy, které by skutečně prokazovaly dopad internetových kampaní na prodeje. V přednášce Balinta Havase z maďarské pobočky mediální agentury MEC:interaciton také zaznělo varování, že ačkoli tzv. web 2.0 skýtá mnoho možností, je nutné brát v potaz, že v (komerční) komunikaci musejí zadavatelé i agentury vůči uživatelům přistupovat zcela jiným způsobem.

Jak to vidí zadavatelé?

Zní Vám tohle jako přehnané nadšení? Odkud tedy znělo ono nadšení? Nebylo to ani tak z internetových médií a ani ze strany interaktivních agentur. Nadšení bylo vidět – a to je dle mne to nejpodstatnější – na samotných zadavatelích reklamy:

Martin Klofanda z Kofoly (tedy společnost z FMCG sektoru, který nepatří mezi hlavní tahouny internetových reklamních investic) uvedl příklad efektivní virální kampaně. Po konferenci mi ještě prozradil, že náklady na tuto kampaň se vrátily Kofole během jednoho týdne a že internet bude v jejich mediamixu představovat stále rostoucí část celkové struktury výdajů.

Julius Hájek z Microsoftu ukázal, že se jeho společnost Internetu rozhodně nebojí a naopak pokouší se rozvíjet stále efektnější, ale hlavně efektivnější způsoby, jak zasáhnout své cílové uživatele – uvedl to na příkladu netradiční video prezentace, která společnosti skvěle zafungovala.

Eva Štípková z Vodafonu pak spoustu z nás šokovala skoro neuvěřitelnými čísly integrované kampaně „nepodepsal“, kdy srovnávala efektivitu internetové a televizní kampaně. Z vlastní analýzy pak ve Vodafonu zjistili, že „každá jedna koruna investovaná na Internetu je 4,9x efektivnější než jedna koruna investovaná do TV reklamy“. Dodala ovšem také, že kapacita internetu ještě není zcela dostačující a že je třeba nákupu většího mediálního prostoru a důrazu na pečlivější výběr cílových skupin a médií.

Toť k onomu nadšení, které Dan tak kritizoval. Všechno má svůj rub a líc. A, lidé s nimiž jsem na konferenci mluvil, jsou možná vizionáři, ale rozhodně ne bláznivými snílky. Navíc stejné vydání M&M přináší zajímavou zprávu: „on-line reklama funguje“ – která vyplývá ze studie mediální agentury PHD a portálu Yahoo. Zřejmě je to nadšení také nějak přemohlo.

A jak na tom internet ve skutečnosti je?

Ale abych neplácal jen tak do vzduchu, rád bych tady ještě doplnil skutečnost o pár faktů:

Jak už jsem uvedl, Dan má v objevování „růstové teorie“ pravdu, Internet má zcela jistě nějaké hranice. Za pravdu mu může dát i Jan Herzman z výzkumné agentury Factum Invenio, který se pokoušel loni na podobné konferenci (CIF 2007) poukázat na společenské limity Internetu. Kdo však dnes dovede skutečně, jasně a fundovaně definovat hranice internetu? Kde všude a jak proroste internet? Kde jsou jeho limity? Troufne si někdo tohle jednoduše říci? Z úst Dana nic takového na IAC nezaznělo. Ale vezměme to pěkně popořadě:

a) Internetová populace – stále roste

SVĚT – Z měření výzkumných společnosti Miniwatts Marketing Group a Nielsen (jedné z největších výzkumných společností světa) vyplývá, že celosvětová internetová utěšeně roste. Jenom v tomto století mezi roky 2000 – 2008 vzrostla celosvětová penetrace o 290 %, přičemž průměrná penetrace se pohybuje kolem 21 % celé lidské populace. A abych parafrázoval jistého politika s otázkou na ostatní média: „dámy a pánové, nechci se Vás dotknout, ale kdo z Vás tohle má?“ (to jen proto, abych Dana udržel v teorii, že skoro každý internetový pomatenec je stejný narcis jako onen politik ;o) Přístup k internetu je samozřejmě závislý na mnoha faktorech a tak po celém světě můžeme nalézt zcela odlišná čísla (např. ve Švédsku přesáhla penetrace 80 %, zatímco v některých afrických zemí nedosahuje ani 5 %). Veškeré podrobnosti můžete pak najít zde.

ČR – Dle měření NETmonitoru (který mimochodem neměří všechny stránky českého internetu) má přístup k internetu, alespoň jednou měsíčně, skoro 50 % obyvatel ČR. Ještě v roce 2000 činila penetrace dle agentury STEM/MARK v ČR pouhých 23 %. A jak už jsem uvedl výše, za zmínku zcela jistě stojí výsledky měření společnosti GFK, která provedla rozsáhlý výzkum v celém CEE regionu a zjistila, že se Češi připojují k internetu čím dál tím častěji z domova. Jejich chování na internetu se pak také mění – výsledky GFK jsou tedy rozdílné od toho, co se pokoušel říci Dan. Ačkoli nezpochybňuji touhu lidi po pasivní zábavě, nelze ji zcela zobecňovat na jedno médium. Pokud bych měl pak média komentovat ve stejném duchu jako Dan (čili dle sebe), pak bych v klidu napsal, že lidé používají již TV jen jako kulisu a svou aktivní i pasivní zábavu hledají především na internetu…

Je však zcela evidentní, že je stále kam růst, a že onen růst je rok od roku stále rychlejší – i v závislosti na tom, že Internet je flexibilnější v následování chovaní svých uživatelů.

b) Investice do internetové reklamy – stále rostou

SVĚT – Je pak zcela logické, že v závislosti na růstu internetové populace roste zájem inzerentů o toto médium. Je sice pravda, že někteří zadavatelé na internetu ještě neinzerovali, nebo že někteří se zde chovají jako slon v porcelánu, globálně však investice do Internetové reklamy rostou také raketovým tempem. Podle dat poradenské společnosti PriceWaterhouseCoopers (PwC) pro mezinárodní výzkumnou společnost Internet Advertising Bureau (IAB – obdoba českého SPIRu) rostou výdaje do reklamy opět dvojciferným číslem. Na tradičně silném mediálním trhu v USA rostly výdaje mezi lety 2005 – 2006 o 34 % a v Evropě skoro o 40 %. Na americkém trhu tak internet zaznamenal 3 roky v řadě růst o více než 30 % (2003 – 2006), k mírnému zpomalování bude docházet až v těchto letech. Nicméně výdaje by si měly i podle výzkumné společnosti eMarketet udržet růst kolem 20 %. Pokud se v Evropě podíváme např. do Británie, nalezneme tam ještě více fascinující čísla. Např. již v minulém roce internetový vyhledávač Google vykázal větší obrat nežli největší komerční TV stanice ITV1. Britská výzkumná agentura DSC zveřejnila na základě výzkumu PwC své odhady a také studii, která ukazuje, že Internet ve Velké Britanii dosáhne v krátké době skoro na 15 % podíl v celkových mediálních výdajích! A aby toho nebylo málo, tak se lze také dočíst v 22. vydání M&M, že mediální agentura ZenithOptimedia očekává v Británii dokonce nárůst reklamních investic do internetu v hodnotě kolem 3,6 miliard liber, zatímco částka směřující do televizí by měla být "jen" 3,4 liber.

ČR - Jak také zaznělo z úst Štěpána Woldeho (bývalého marketingového ředitele ARBOmedia), Internet je stále nejrychleji rostoucím médiem i v ČR, co se týče přílivu investic do reklamy. Jako jediné médium v několika letech za sebou zažívá i u nás dvojciferný procentní nárůst. Podle odhadů naší společnosti v roce 2007 dosáhly celkové čisté investice do display reklamy přes miliardu korun a celkové investice rostly o více než 20 %. I dle odhadů mediální agentury OMD zažijeme i letos podobný růst. Nutno také podotknout, že čísla hovoří především o display (bannerové) reklamě a že investice do katalogových zápisů či PPC reklamy mohou být ještě o něco vyšší.

I zde je tedy evidentní, že nás opět čeká růst, a díky tomu, že si u nás Internet z celého koláče výdajů bere zatím kolem pěti procent, jeho potenciál růstu je o to více predikovatelný.

c) Investoři a peníze do internetových projektů – stále rostou

SVĚT – popsat veškeré zajímavé akvizice či investice do internetových projektů, které se udály jenom za poslední rok, by stálo za jeden celý článek. A jelikož nemám v úmyslu někoho urazit tím, že jej nezmíním, uvedu tady jenom pár zajímavých příkladů: Google po investici do Youtube.com koupil leadera na trhu display reklamy – společnost Double-click za více než 3 miliardy dolarů. WPP (jeden z největších globálních marketingových společností) koupilo společnost 24/7 real media (on-line marketingová firma) za skoro 650 milionu dolarů. Microsoft dokonce vydal skoro 6 miliard dolarů za reklamní on-line společnost aQuantive. A aby toho nebylo málo, trh před pár dny mohl spatřit fúzi Microsoftu a vyhledávače a nejnavštěvovanějšího portálu v USA Yahoo.com. Yahoo nakonec nabídku přesahující 40 miliard dolarů odmítlo. Tyto příklady jsou jen špička ledovce, určitě je dobré zmínit také stále rostoucí vliv sociálních sítí jako jsou Facebook, MySpace či Linkedin s velice zajímavým potencionálem pro vstup dalších investorů. V propadlišti dějin určitě zůstanou i nějaké start-upy, ale v globálním měřítku se zdá, že buď jsme na vrcholu další internetové bubliny a investoři i největší megakorporace jsou blázni, a nebo ten Internet i po prvním krachu dobře vynáší.

ČR – pokud jste v posledních měsících u nás doma dlouze nepobyli, možná vás také šokuje, že i České republice dochází k jakémusi výprodeji „českého stříbra“ (abych parafrázoval Tomáše Jindříška z OgilvyInteractive). Opět pár příkladů: V boji o druhé místo Centrum kupuje za několik desítek milionů vlajkovou loď spolešnosti miton - stahuj.cz. Největší portál a jasná jednička českého internetu - Seznam.cz vstupuje majetkově do přešlapujícího projektu Miloše Petany – stream.cz. Po pár týdnech z něj rázem učiní zajímavého lokálního konkurenta pro youtube.com a jeden z největších videowebů u nás. Největší nákupy se však odehrávají posléze: Investiční společnost Wartburg Pincus by velice ráda zopakovala úspěch se Zentivou a tak se ze dne na den stávají Ondřej Tomek a Oldřich Bajer miliardáři, když Wartburgům prodávají NetCentrum. A jelikož jeden portál je málo, od Epiců se stěhuje k stejnému investorovi i Atlas a vzniká tak nová společnost Centrum Holdings. Ze zimního spánku se také probouzí americká mediální společnost CME, která letos do projektu TN.cz investovala již 100 milionů a za nějakých dalších 150 (až 200 – dle výsledků), kupuje tento týden od Michala Illicha společnost Jyxo s generátorem návštěvnosti blog.cz. Za zmínku stojí také vstupy několika zahraničních investorů do projetů jako je Inivia.cz či Internet mall.

Čili, buď se nám tady všichni opravdu zbláznili, a nebo i na tom českém internetu je možné za pár let vydělat nejen miliony ale přímo miliardy. Důležitým faktem je také to, že jak Ondřej s Oldou tak, i Michal prodali své „děti“, abych to řekl lehce eufemisticky: „skoro za tolik, kolik si řekli“. Navíc jejich původní investice se nyní zhodnotila několikánosobně za velice krátkou dobu. Nutno říci, že i mně se ta odhadované ceny (palčivá bolest české kotliny, kdy se všichni bojí zveřejnit přesná čísla) zdají býti dosti vysoké. Nicméně, pokud je taková poptávka jaká je, je zcela logické, že se ceny vyšplhají do závratných výšin.

Zajímavé je také srovnání s printovými médii, z nichž si dovoluji vybrat obchod, o němž by se dalo hovořit jako o největším majetkovém přesunu za pár let. Narážím tím na prodej majoritního podílu ve společnosti Economia a. s. (která také vydává M&M). Jistě mi staří mediální matadoři dají za pravdu, že Economia je velice zajímavým mediálním domem a že např. Hospodářské noviny si nevedou inzertně vůbec zle. Ovšem realita je taková, že kolem Economie nekrouží tolik investorů jako např. kolem NetCentra či Seznamu. Handelsblatt (německý majitel Economie) navíc musel spolknout hořkou pilulku po krachu jednání s Mafrou. Handelsblatt v první vlně hledal „logického“ partnera a proto začal nejdříve jednat s Mafrou (vlastněnou také Němci). Zástupci Mafry však jasně uvedli, že 2,8 či 2,6 miliardy (o nichž spekulovala média) jsou částky neodpovídající realitě. Možná se jedná jen o pouhé otrkávání před dalšími koly jednání, nicméně i samotná Economia oficiálně uvedla, že bude podíl nabízet dál. Neoficiálně se již stihl vyjádřit i švýcarský Ringier, který i přes zájem o možný vstup do Economie považuje zatím nákup podílu za hodně drahý špás.

Jaký bude další Danův úvodník?

Ve světle toho, co jsem výše popsal, i toho, že jsem si konferenci docela dobře užil, mi Danův úvodník přijde prostě podivný. Ve svém sloupku Dan nepíše jen o narcisech, ale o nenaplněných očekáváních (Lco se stane, až se zázračný růst zastaví?") – nicméně na to se mohl na konferenci zeptat (pokud by tam Dan zůstal a nebo se zeptal ve svém bloku). Mimoto se Dan pozastavuje nad velkým nadšením a to, že na konferenci o internetu často padají slova jako "Internet" – wow, kdo by to byl vlastně čekal, že? Dále následuje výčet nenaplněných snů operátorů. Celý text pak končí těmito větami: „Ale tak už to někdy chodí. Aby to totiž opravdu fungovalo, musí se vedle slov „já“ a „internet“ také používat „oni“ a „zákazníci“.

Osobně bych byl však raději, aby úvodníkům neupadala kvalita. Bylo by skvělé, kdyby místo obecných řečí o tom, že žádný myšlenkový posun u většiny lidí z branže nenastal, napsal Dan i něco víc než jen omáčku a obehrané poznámky (které navíc na IAC vůbec nepadly). Ale to už tak asi u Dana poslední dobou chodí. Aby ty úvodníky za něco stály, musí se vedle slova „já“ a pohledu vlastní optikou také použít i nějaký ten argument nebo alespoň jistý nadhled. Tak jako tak se těším na pondělí a na další Danův úvodník. Sám jsem zvědav, s čím Dan přijde příště :o)

Pondělní up-date:

Dan dnes nekritizoval, naopak děkoval a chválil :o) ...Je rád, že M&M přebralo ocenění v kategorii B2B tištěných médií. A pak, že to nejde...

Desatero pro autory internetové reklamy

2008-05-12T14:11:00.004+02:00

V rámci metodologické komise SPIR se schválilo zajímavé Desatero pro autory internetové reklamy.

Nejedná se o tzv. "bič" na klienty či kreativní agentury, ale pokud se jim budou držet může být jejich reklama efektivnější.

DESATERO PRO AUTORY INTERNETOVE REKLAMY

Drž se nativních formátů! Nativním obrázkovým formátem se rozumí GIF (Grafic interchange format) a nebo JPEG (Joint Photographic Experts Group). Reklama v jiných formátech musí být doplněna a dodána i v jednom z uvedených formátů (např. Flash bannery - .swf).
Méně je více! Na konci práce s výrobou reklamy pro internetové stránky maximálně zmenši objem výsledných souborů před předáním, ovlivní to úspěšnost! Nezapomeň na velikostní omezení daných formátů a i tak se snaž snížit objem pod tyto hranice. Příjemce má právo z tohoto důvodu vrátit soubory zpět na přepracování nebo zmenšit objem (aniž by se viditelně změnila kvalita). To platí i pro scripty!
Reklama není web! Richmedia (bannery tvořené v HTML a příkazy ve scriptovacím jazyce) musí být univerzálně nasaditelné na jakékoliv stránky, kód musí být kompaktní (v jednom celku) a nesmí se odkazovat na externí scripty nebo požadovat speciální úpravy v nosných stránkách.
Reklama je pro všechny návštěvníky stránek! Nezapomeň, že existují různé prohlížeče v různých verzích na různých operačních systémech. Není-li možné funkci reklamy zajistit pro všechny ve stejné kvalitě, zajisti detekcí v kódu alternativní obsah!
Flashe nejsou samozřejmé! Flash není nativní formát, vytvářej je v nejnižších verzích, je to nejúčelnější! Odkazy ve flashi vytvářej proměnnou „_root.clickthru“ a cíl (target) proměnnou „clickTarget“. U cíle nezapomeň dát funkci při neexistujícím obsahu clickTarget na vyplnění hodnotou „_top“! Posíláš-li někomu na úpravu zdrojové soubory před kompilací do .swf, posílej je i s použitými fonty. Flash není v počítači návštěvníka sám, koukej na zatížení procesoru a zjednodušuj animace. Jakékoliv výjimky proti tomuto bodu nezapomeň uvést společně s předáním podkladu (nejlépe v přiloženém .txt souboru nebo v názvu souboru .swf (např. název proměnné odkazu).
Dodávej úplné a podrobné podklady! Dodávej kompletní odzkoušenou kreativu. Kód richmedia musí byt odzkoušen a v kompaktním celku javascriptu (nutné části nesmí být v jiných částech HTML, jiných oddílech scriptu nebo dalších načítaných souborech). Nešetři komentáři; u složitějších typů s animací nad nosnou stránkou vystav ukázku s podkladovou stránkou co nejpodobnější té cílové. U složitějších Flash animací s externí komunikací dodej i zdrojový .fla soubor s přiloženými použitými fonty.
Dodávej podklady včas! Příprava média a kampaně chvíli trvá, zvlášť když je to složitější typ animace. Je potřeba více času i lidí j na přípravu a odsouhlasení, proto podklady dodávej 5 pracovních dní před časem kampaně. Sám se zajímej, jestli není nějaký problém nebo omezení původní zamýšlené funkčnosti při ostrém nasazení.
Reklama není v okně prohlížeče ani v počítači sama! Kontroluj výslednou reklamu tak, aby nezatěžovala příliš výkon počítače a neobtěžovala i když zrovna není vidět v aktivním okně. Kontroluj a optimalizuj javascriptové funkce i flashové animace tak, aby nezatěžovaly neúměrně procesor počítače.
Ne každá práce musí být korunována úspěchem! Nediv se, když se podklady vrátí na přepracování, pozorně čti připomínky, zkoušej v podmínkách co nejvíce podobných reálnému nasazení (reklama samostatně umístěná na jiném serveru než vlastní stránky), nepožaduj speciální podmínky na úpravy na nosném serveru/zdrojových www stránkách; hledej jednoduché, univerzální a funkční řešení.
Komunikuj, zkoušej, studuj! Co jde napoprvé těžko a složitě, je příště už rutinní záležitost. Neboj se zeptat, když si nevíš rady.

Desatero ke stažení zde.

To click or not to click?

2008-05-05T15:55:00.005+02:00

Srovnáme-li z reklamního hlediska dnešní internetové stránky s tím, jak vypadaly před nějakými třemi lety, zjistíme, že se jejich podoba dramaticky proměnila. Téměř na každém webu na vás okamžitě vybafne množství nejrůznějších reklamních sdělení v podobě všemožných vyjíždějících, překrývajících a jinak o pozornost usilujících formátů. Celkem logicky se proto s internetovou reklamou čím dál pevněji pojí otázka její efektivity.

Pro většinu zadavatelů je reklamní kampaň efektivní, pokud se jí podaří oslovit zákazníka z relevantní cílové skupiny, ten ji zaznamená a uskuteční požadovaný krok – koupí produkt, poptá službu, popřípadě doporučí svým přátelům, rodině, členům internetové komunity apod. Při tom všem cena za zásah nesmí překročit určitou přijatelnou hranici.

Pochopitelně reakční doba na reklamu každého z nás (koupím produkt hned, později, nekoupím vůbec) je různá a hodně závisí i na typu samotného produktu. Vyhodnotit konečný důsledek kampaně se proto nedá bezprostředně po odběhnutí kampaně. Abychom se co možná nejvíce přiblížili k maximálně objektivním a přesným výsledkům, používáme pro měření dopadu online reklamy několik ukazatelů.

 CTR (Cost Through Ratio) – procento vyjadřující poměr počtu uskutečněných prokliků vůči počtu zobrazení daného formátu
 CPU (Cost Per User) – cena za oslovení jednoho reálného uživatele
 CPC (Cost Per Click) – cena za uskutečněný proklik na reklamní formát

Více základní pojmy internetové reklamy.

Jako nejpřesvědčivější ukazatel se může zdát být právě CPC – kliknutí na danou reklamu je přece jasným důkazem o tom, že na ni potencionální zákazník reaguje a zajímá ho. Cena prokliku je ale výsledkem kombinace různých faktorů – nejen samotného cílení (tedy umístění na relevantním serveru či jeho sekci), ale také použité kreativity a zvoleného formátu.

Stačí, aby jeden z těchto ukazatelů nebyl vhodně zvolen a cena za proklik vychází podstatně vyšší, než v případě kampaní, kde všechny zmíněné faktory byly nastaveny dobře. Kromě toho je třeba brát v úvahu i to, že uživatelé často na reklamu kliknou nevědomky. Toto nechtěné kliknutí může na jednu stranu představovat úspěch zvoleného formátu, na druhou stranu může mít negativní dopad na vztah uživatele ke značce či produktu.

Podívejme se na aktuální hodnoty ukazatelů měření efektivity jednotlivých reklamních formátů. Údaje vychází z analýzy na vzorku 350 kampaní realizovaných na webech sdružených v síti SUN ale i dalších partnerských stránkách spolupracujících s ARBOinteractive.

CPC je vyšší především u menších formátů, které jsou vizuálně vytlačovány formáty většími a agresivnějšími. Nejnižších hodnot loni dosáhl Velký čtverec a iLayer.

Ukazatel CTR porovnává počty zobrazení reklamního formátu ve vztahu k počtům prokliků na formát. Čím je ukazatel vyšší, tím více zobrazení bylo proměněno v proklik a zadavatelova spokojenost roste. Nejúspěšnější byl v tomto pohledu iLayer.

Cena oslovení jednoho uživatele postupně klesá u všech sledovaných formátů. Důvod je jednoduchý – online populace roste. V současné době se cena pohybuje okolo 1 Kč. Nízké CPU dosahují zpravidla buď levnější formáty nebo formáty umístěné v hojně navštěvovaných sekcích. Nejnižší CPU dosáhl v roce 2007 formát Hypertext a iLayer. Hypetext patří na rozdíl od iLayer mezi levnější formáty; iLayer oproti tomu kompenzuje svou vyšší cenu tím, že se umisťuje se na hlavních stránkách serverů, kde je generován nejvyšší traffic uživatelů.

Myslím, že vysoký počet kliků nutně neznamená efektivní kampaň. I uživatel, který neproklikne, může představovat cílového zákazníka. Podle studie americké společnosti eMarketer více než dvě třetiny internetové populace na reklamu nekliká vůbec. Ale málokdo by se asi odhodlal tvrdit, že tyto dvě třetiny nejsou internetová reklama nijak neovlivňuje. Díky nim je počet prokliků na reklamní formáty nižší, a tím pádem i menší ukazatel CTR. Myslet při plánování kampaně a vyhodnocování její efektivity více i na neklikající uživatelé se určitě vyplatí.

Pozn.: článek vyšel v 15. čísle Marketing&Media (7.-13.42008)

Hokejový kick off se blíží.

2008-04-30T16:32:00.005+02:00

Zbývá několik hodin do startu Kanadského hokejového šampionátu.

Ačkoliv jsem zástupkyně něžného pohlaví, u které se předpokládá, že zájem o hokejové mistrovstí je spíše nezájem, já toto popírám. Jsem velká fanynka všech sportovních soutěží, kde účinkuje náš nároďák. Na letošní mistrovství se moc těším (ostatně, jako každý rok :-)). MSLH v Kanadě bude pro mě velmi atraktivní, protože nám připraví hned několik netradičních momentů. Hrát se bude na ledu o "kanadských rozměrech" - tedy úzká nudle, takže uvidíme, jak si poradí "evropští" hráči. Další bonbonek: všechny národní týmy si s sebou vezou historické dresy. Např. naši vystoupí v zápase proti Itálii ve dresech z roku 1947, kdy jsme poprvé šáhli na mistrovstký titul.

Všechny zajímavosti se můžete dozvědět z již odběhlých 2 chatů s komentátory redakce sportu ČT.

Doufám, že naši hokejisté předvedou, co nejlepší výkony. Určitě jim ale musíme pořádně fandit!

Jak si myslíte, že skončíme? Otakar Černý na tiskové konferenci řekl, že vyhrajeme. Já očekávám 3. místo.

A abych nezapomněla, krásný svátek práce!

Google Me!

2008-04-27T18:02:00.003+02:00

O víkendu vyšla na Lupě zajímavá glosa Jana Handla s názvem Googlujete se? A abych se přiznal, vzpomněl jsem si, jak jsem před několika lety googloval své jméno také. Můj záměr byl však tehdy zcela jiný, než o jakých píše Honza ve svém článku.

Chtěl jsem se tenkrát ujistit, že Google o mě neví takřka nic. S klidem jsem tehdy zavřel prohlížeč a spokojeně se usmíval. Dle Googlu jsem neexistoval a vlastně byla to doba, kdy jsem své jméno vůbec nepoužíval. "Nickaname was the king!" Měl jsem jen e-mail, který byl úplně stejný jako moje přezdívka na Xchatu (ještě v době, kdy Xchat nepatřil Netcentru). Ačkoli píšu slova jako „tenkrát“, není to ani 10 let zpátky. Přesto ještě dnes některá média ráda píší o internetu jako o médiu, kde se můžete zcela nepozorovaně krčit za cizí identity. Jistě to stále jde, ale je to čím dál tím těžší a těžší. Ostatně poslední případ pokusu ČSOB a PR agentury Bizon & Rose o jejich „navázání kontaktu s blogger“ prostřednictvím falešných blogů, je jen příkladem toho, že to nejde jen tak lehce a že si i velcí mohou na internetu lehce spálit ruce, pokud nerespektují všechny aspekty tohoto média.

Dnes je situace holt jiná. Uběhlo pár let a mé jméno je k nalazení v tolika případech, že to raději nepočítám. Těch faktorů, které za to mohou je vícero: indexovaní Googlu se stále zlepšuje, mé jméno se objevuje nejen na firemním webu, ale také v obchodních materiálech (ppt., pdf. dokumentech) či v internetových diskusích. A samozřejmě tomu nepomáhá fakt, že mám dnes profil např. na facebooku či na linked-in, se spolužáky ze třídy komunikuju na spolužácích.cz a na školním Informačním systému. Navíc jsem si také nedávno řekl, že zkusím přijít na chuť microbloggingu přes twitter. Dnes už mě nezachrání ani interpunkce ve jméně. Na druhou stránku mne stále dokáže Google rozesmát (ač je to spíše na žalobu z urážky na cti :o) – viz nepříliš relevantní hledání obrázků k mému jménu:

Honza Handl však není jediný, kdo hledá své jmenovce (a ruku na srdce, kdo z Vás to neudělal?). Když jsem to posledně zkoušel sám, musel jsem zahanbeně hledání rychle ukončit. Těch mým jmenovců není moc. Vlastně jsem našel pouze dva. A bohužel oba dva hrají nějakou tu fotbalovou ligu. To by nebylo nikterak zajímavé, kdyby to nekazil fakt, že moje máma hrávala svého času nejvyšší fotbalovou ligu a já se rozhodl nepokračovat v její fotbalové kariéře (vášnivě hraju pouze basketball a sem tam florball). Na Googlu jsem prostě jediný Marek Bačo, který fotbal nehraje. Jak ostudné! :o)

Každopádně se najdou ještě zajímavější příběhy. Jim Killeen se rozhodl, že se pokusí najít všechny své jmenovce. Bylo jich sedm. A nejenom, že se rozhodl podniknout cestu, která jej zavedla např. do Irska, Skotska či Austrálie, ale Jim se nakonec rozhodl o svém hledání natočit krátký dokument s názvem „Google me“ – celý tenhle nápad stál nakonec Jima rok života a nemalé investice. Pokud vás zajímá, co má společného 7 mužů, krom jména, se můžete sami přesvědčit na Youtbube.com - kde bude celý film na nějakou dobu vysvaten v nezkrácené verzi. Film má více než hodinu a půl. Zde se můžete podívat na krátké preview:

Ať už budete hledat své jmenovce či nikoliv, jedno je jisté - pokud nejste Kristus nebo Buddha, asi nebudete ve světě Googlu zcela jediní.

Off-line spam

2008-04-17T22:47:00.005+02:00

Pokud jste obyvatelem většího českého města a pokud se rozhodnete odjet z domova na pár dní, třeba na dovolenou, rozhodně Vám doporučuji vypořádat se nejdříve s Vaši poštovní schránkou – a nyní mám na mysli tu off-line, nikoli Outlook či Lotus (kde si člověk většinou vystačí s automatickou odpovědí).

Variant řešení je několik:

Zvětšit svou poštovní schránku (což je vlastně nemožné)
Zalepit ji nebo ji zrušit (čímž se ovšem připravíte o dopisy a pohlednice od babičky a zřejmě pár faktur, o které by člověk klidně přišel... jen kdyby nebyly někdy tak důležité)
Napsat na schránku - žádné reklamní letáky (což už dnes také bohužel nefunguje v každém případě)

Proč tohle vlastně píšu? Dnešní den jsem totiž, po týdnu blaženého klidu mimo civilizaci, otevřel svou napěchovanou poštovní schránku a nestačil jsem se divil. Chvíli jsem přemýšlel, zda-li jsem opravdu zpátky v civilizaci a ve 21. století či nikoliv. Ostatně posuďte sami, co se za těch pár pracovních dní v mé schránce nashromáždilo:

Stále mne šokuje, že i v dnešní době mne některé společnosti považují – soudě dle všech letáků – např. za důchodce, spořivce hodlajícího utopit své úspory do nějaké záložny, sportovního nadšence do lezení po umělých stěnách, člověka, který nutně potřebuje dámské pyžamo či levný nábytek pro děti. Nepochybuji o tom, že letáky některých řetězců na Čechy lačnící po co nejnižší ceně (bez ohledu na kvalitu) zřejmě fungují, ale na mne, mé vrstevníky a spoustu jiných lidí prostě ne. U těch poštovních schránek naprosto postrádám možnost automatického spam filtru (člověk by ani nevěřil, jak je těžké zjistit a zvyknout si na to, že ne všechny menší aplikace, které vám zpříjemňují život v off-line světě prostě neexistují).

Pokud tedy budeme mluvit o tomto naprosto neadresném a obtěžujícím spamu, rozhodně můžeme citovat onu známou poučku, že polovina výdajů do reklamy jsou peníze, jež jsou naprosto vyhozeny oknem. Naštěstí doba pokročila a věřím, že to dojde i zadavatelům z přiloženého obrázku. A pokud by některého z nich, či uctivého čtenáře, zajímalo jak dobře lze cílit a efektivně oslovovat uživatele na internetu, velice rádi takové inzerenty v AI přivítáme a zodpovímé jakékoliv případné dotazy ;o)

Spokojí se malí s málem?

2008-04-04T10:49:00.004+02:00

Podíváme-li se na vývoj podílů různých uživatelských aktivit na internetu, uvidíme, že jasným favoritem je „spotřeba“ obsahu. Stejně tak z tohoto vývoje – možná trochu překvapivě – vyplývá, že nejnižší podíl má vyhledávání.

Jak uživatelé tráví čas na internetu, USA

Přesto internetové vyhledavače ať už u nás (Seznam, Centrum) nebo ve světě (Google, Yahoo) hrají hlavní roli při rozdělování příjmů z inzerce zadavatelů. Zčásti je to také proto, že portály investovaly do vybudování vlastních obsahových sekcí (Novinky, Sport, Aktuálně) a chytře je propojily se svými vyhledávacími službami. Současná situace na českém trhu jasně ukazuje, že převahu při získávání peněz zadavatelů mají velké značky.

Podíl na btto příjmech z bannerové inzerce v roce 2007

To ale nutně neznamená, že ostatní nezávislá média a menší servery nemají šanci konkurovat dobře zavedeným hráčům. Ve hře je pořád necelá čtvrtina, to není málo. Dokonce i polovina zbývajícího podílu by stačila jako solidní výchozí pozice pro další expanzi.

Zadavatel chce na jednu stranu oslovit co nejvíce potencionálních zákazníků, na druhou stranu ale také chce mít jistotu, že jeho inzerci vnímají co nejrelevantnější skupiny uživatelů. Což představuje alternativu, kterou nezávislá média a servery mohou při splnění dvou základních podmínek nabídnout daleko lépe, efektivněji a pružněji než molochové trhu.

První podmínka zazněla vlastně už na začátku – kvalitní obsah. Právě do něj by měly směřovat největší investice. Druhá a mnohem podstatnější je společná obchodní strategie jednotlivých serverů. Pokud malé servery spojí své obchodní zájmy, pak zadavatelům nabídnou zajímavou a plně funkční protihodnotu investic do reklamy na portálech a vyhledávačích.

Mediální zastupitelství v tomto ohledu může specializovaným serverům velmi dobře asistovat. Obchodní aktivity zajišťuje jediný tým, který má přehled o všech serverech spojených v jednom sdružení. Marketingoví specialisté sledují aktivity konkurence a úspěšnost jejich produktů. Klienti si na jednom místě vybírají z cenově výhodných nabídek různých kombinací, které se flexibilně přizpůsobí jednotlivým kampaním.

Pracovat v mediálním zastupitelství je také pěkná dřina. Energie, kterou musíte vydat na získání přízně zadavatelů, je opravdu hodně a ještě musí zbýt na to hlavní – řešení potřeb a perspektiv zastupovaných médií. O to více si vážím těch, jejichž nápady a přístup pomáhají situaci řady internetových vydavatelů zlepšovat. Možná mezi ně patříte i vy. Láká-li vás výzva v podobě vytváření fungující alternativy k internetovým velrybám, přidejte se k nám.

16 mld. a Seznam je Váš... je dnes taky apríl?

2008-04-02T15:51:00.002+02:00

16.000.000.000,- Kč anebo 1 mld. USD, chcete-li. Pro představu to je číslo, které 16x převyšuje obrat portálu z roku 2006. Je to také zaručená zákulisní informace a číslo, se kterým přišla dnes naše "seriozní" media - např. iDNES.cz či Aktuálně.cz.

Je možná na místě říci pánům novinářům či editorům on-line deníků, že se sami v předhánění aprílových vtípků a soutěží o to, kdo napíše poutavější aprílovou kachnu - nechali sami napálit.

Jistě, v článcích se často zmiňuje slovo "spekulace", ale také věty jako: "On-line deníku Aktuálně.cz to potvrdily důvěryhodné zdroje blízké transakci". Přitom se stačí zeptat hlavního akcionáře. Nebo je těžké sehnat Iva Lukačeviče, aby se k takové kachně vyjádřil? Vždyť se to třeba podařilo takovému malému bezplatnému deníku jako je E15. (Pravdou asi také je, že to zrovna v zájmu „konkurenčních“ portálů a webů zřejme není, ostatně Ivo sám uvádí, že ten aprílový vtípek pochází právě z řad konkurenčních portálů).

ČTK (která tuto zprávu začala defacto šířit) naštěstí dnes uvedla na finančních novinách, že Ivo právě na aprílový žertík odkazuje. Inu, pokud by takový článek vyšel včera, člověk by se pousmál. Dnes je ovšem 2.4. a byť tu informaci mohli novináři dostat včera večer či až dnes ráno, je dobré jim vzkázat, že jsme si apríla na jejich webech užili do sytosti. Byl bych tedy jenom rád, kdyby se opět vrátili zpátky ke své práci a informace si zkoušeli ověřovat z více zdrojů ;o) Pokud Vás tedy zajímá vyjádření majoritního akcionáře, je možné si přečíst krátký komentář na jednom z našich webu - týden.cz

Poznámka závěrem:

Dle hesla "fakt, že jsem paranoidní, zcela nevylučuje to, že jsem někým sledován" je možné vlastně všechno. Autorem oné zprávy z ČTK je Jan Sadílek, který tvrdí, že se o žádný aprílový vtip nejedná. Dokonce tvrdí, že o možném prodeji se dozvěděl již před 2 týdny. Logicky se pak naskýtá otázka, kdo je oním zdrojem? To vám ovšem Jan Sadílek, jsouc profesionální novinář, určitě neprozradí. Inu, realita může být jakákoliv, hlavně, že je o čem psát.

Pomáháme UNICEF a děláme to rádi

2008-03-28T11:05:00.001+01:00

Tento týden proběhlo přátelské setkání hlavních sponzorů, mediálních partnerů a příznivců Dětského fondu OSN - UNICEF v ČR. Jsem ráda, že jsme na setkání nechyběli.

V minulém roce jsme pro nadaci UNICEF zdarma realizovali internetovou kampaň. Velký dík patří hlavně serverům z našeho portfolia, kteří pro tuto kampaň uvolnili svůj reklamní prostor.

Za naši pomoc si odnášíme nejen certifikát uznání, ale hlavně dobrý pocit, že jsme pomohli dobré věci. Tento pocit je daleko silnější, když víme, že jsme pomohli dětem. Navíc dětem, které nemají dar narodit se v zemi s takovými možnostmi, jaké máme my.

Zachraňte opice!

2008-03-27T16:24:00.000+01:00

Pili jste někdy banánový juice? Chutnal vám? Dali byste přednost banánu a nebo koncentrovanému prášku, který zalijete vodou?

Pokud se řadíte do stejné skupiny „fuj, to se nedá pít“ jako já, možná vás k další zkoušce nápoje dovede skvěle provedená švédská reklama pro společnost GAINOMAX – zvláště pokud cvičíte a nechcete své svaly nechat jen tak zahálet.

GAINOMAX vyrábí pro sportovce doplňky stravy a při jejich výzkumu, který byl proveden ve švédských fitcentrech, si pracovníci společnosti všimli, jak jsou Švédi náruživými jedlíky banánů. Výzkum dále zjistil, že mezi pravidelnými návštěvníky fitness center se rozšířil hoax: nejlepším „produktem“ pro doplnění potřebných živin pro tělo zmožené cvičením je stroprocentně banán.

Společnost přišla tedy se svým vlastním řešením „banánu“ v prášku se všemi živinami, které banán ovšem postrádá. Začala své výrobky vyrábět s banánovou příchutí. Ovšem jak je uvést na trh takový výrobek? Tohoto problému se nakonec zhostila švédská Saatchi & Saatchi, která přišla s originálním nápadem, kreativními spoty a jednoduchým webem.

Zde je video z webu (umístěné také – jak jinak – na youtube.com)

Zde je TV spot (který se do TV málem nedostal)

Toť jeden z dalších důkazu, že kreativně se dá „vyřádit“ i na nepříliš zajímavém produktu. Na českém webu prozatím najdete pouze ukázky velkých krabic a velkých bicepsů. Všechny výrobky vám pak splývají v jeden. Švédské spoty mě oslovily, chtěl jsem je na blogu glorifikovat a ukázat i českým agenturám (nejen Saatchi & Saatchi), že to jde dělat lépe – tedy rozhodně lépe, než nám ukázal letošní louskaček.

Kreativa ovšem není vše. Možná že jedinou, za to podstatnou skvrnou celé kampaně je její internetové / virální šíření. Pokud se podíváte u videí na jejich počet shlédnutí, zjistíte, že agentura nechala na kreativně prostě všechno. Umístit video na youtube.com a myslet si, že „tak skvělé video nám budou samotní uživatelé šířit sami“ je prostě nesmysl – zvláště pokud onen spot již polovina Švédska viděla v TV. Když vezmete v potaz, že na internetu existuje opravdu silná komunita lidí, jež chodí do fitness center (u nás např. web Ronnie.cz) je s podivem, že GAINOMAX pohrdl využít sílu komunit v době, kdy slova jako „social networking“ a „community“ jsou silně v kurzu.

Není snad lepší investovat menší prostředky do cílené internetové kampaně, využít potenciál virálního či interaktivního marketingu – zvláště v případě, kdy se cílová skupina dá tak dobře na internetu identifikovat? Do kdy se budou zadavatelé držet tak zažitého třicetisekundového klišé TV reklamy? Pevně doufám, že těch odvážných a racionálních zadavatelů, kteří začnou přesunovat svou pozornost (a marketingové budgety) tam, kde je pozornost jejich zákazníků (Internet), bude hojně přibývat - nejen ve Švédsku, ale zejména tady u nás :o)

Louskáček aneb Noc plná hrůzy made in Czech

2008-03-18T01:29:00.000+01:00

Ty tam jsou zlaté časy dobrých béčkových hororů. Přesto se pro fajnšmekry naskytla minulý týden možnost, vidět v karlínském hudební divadle za pouhých 900,- Kč představení s názvem Louskáček 2007.

Co je Louskáček? Že takový horor neznáte? Tak tedy dovolím si citovat ředitele AKA: „Louskáček je prestižní soutěž o nejkreativnější českou reklamu, kterou každoročně pořádá Art Directors Club České republiky ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur a Asociací producentů v audiovizi. Louskáček je součástí Art Directors Club of Europe Awards a vítězné práce automaticky postupují do této významné evropské soutěže, která se koná v Barceloně.“

A dodám hned další citát, pro změnu od jistého nejmenovaného art directora: „No jo Louskáček… to je takový nudný večer, kdy kamarádi hodnotí své kamarády – inu znáš to, na tom našem rybníčku se známe stejně všichni a dvě zahraniční jména na tom stejně nic nezmění. Ale jinak jde o to vytrpět si úvod, potom je to parodie na Oskara – lidé si hladí ega, děkuje se Bohu, týmu, klientovi a když seš na podiu sám, snažíš se vymyslet něco vtipného a dopadne to samozřejmě tak, že se ztrapníš více než ti ostatní. Na druhou stranu, vidíš staré tváře, optáš se pár lidí, jestli nechtějí změnit dres… no a samozřejmě je tam spousta chlastu a jídla – raut a párty je to, kde se toho děje vždycky nejvíce… ale to se všechno nedá publikovat.“ Bohužel to není přesně citovaný komentář, protože je již poněkud staršího data (cca 3 roky) – doufám, že mi autor promine nějakou tu odchylku, pokud sem jej necitoval přesně slovo od slova.

Možná si řeknete, že ten komentář přichází zřejmě z úst jednoho z těch zneuznaných art directorů, nebo možná to byl jen znuděný či egoisticky výplod nad sklenici piva, nicméně něco pravdy na tom bude. Jednou jsem se totiž vyhlašování Louskáčku také zúčastnil, tedy samozřejmě jen jako divák. Letos jsem měl pro onen večer jiné plány a tak omluvte to, že můj post bude spíše jen zprostředkovaným komentářem nezúčastněné osoby.

Louskáček 07 ve zkratce:

přihlášeno 640 prací
- což znamená 640 složenek v různých částkách. cena za registraci jedné práce v rozmezí od 1.000,- Kč až do 2.500,- Kč, a pokud jste přihlásili více prací než 2, tak vás čekal akreditační poplatek 4.000,- kč… mimochodem letos se poplatky výrazně snížily oproti loňsku;
večer v hororovém hávu
- že by se vědělo, co bude celý večer následovat a co všechno se bude hodnotit a jak těžce se bude hledat nějaké to „zlato“?
opět skoro ryze česká porota
- kdy pořadatelé pochopí, že jedno slovenské jméno – byť si vážím pánů jako jsou Darovec či Vaculík – prostě nestačí?
nebylo uděleno ocenění grand prix a ani klient roku
- uff, ještě to tak. Už dlouho dobu tady nebylo něco o čem by se dalo alespoň uvažovat pro nominaci na Grand Prix. Poslední Grand Prix udělena Burnettům v roce 2004 za reklamu pro Svaz Knihovníků – hádáte správně: šlo o non-profit klienta;
3 zlatá ocenění
- samo o sobě vypovídající číslo a chtělo by se říci až moc, nicméně jsem rád, že alespoň v něčem jury neztratila pud sebezáchovy a jisté pokory. Jedno zlato pro změnu opět putuje za kreativu pro non-profit organizaci;
Novinka letošního roku: Nově vzniklá Unie grafického designu nominovala porotu v kategorii TECHNIQUES
- výsledkem je rozpačité hodnocení deseti výherců, pět stříbrných a pět bronzových… přiznávám, že zřejmě není lehké hodnotit mezi páchnoucím časopisem a internetovou virální reklamou ovšem stejně tak mně napadá, zda-li si porotci tolika soškami neusnadnili práci ve stylu „vlk se nažral a koza zůstala celá“. Ostatně dobré by bylo také zjistit kolik bylo přihlášených prací v této katetogorii, kolik na shortlistu a kolik oceněných?
dle několika zúčastněných (a např. i komentáře Strategie) hned po úvodu začala emigrace masy směr raut
- že by onen art director měl přeci jen pravdu?

Vítězové

Celkové výsledky je možné stáhnout například z našeho webu týden.cz zde, já Vám na našem blogu nabízím pohled na 3 vítěze:

Print & Poster
Zlato putuje Kaspenům za kampaň „příběhy“
- původně kubánský rum, který se dnes kvůli Castrovi vyrábí v Dominikánské republice

TV & Cinema
Zlato si letos odnesla agentura Young and Rubican za kampaň „lipno“
- kampaň, která vyvolala onen potřebný buzz, byla dostatečně provokativní a vzbudila ohlasy již při svém startu.

Radio
Poslední letošní zlato si odnesli Leagas Delanay za kampaň „pletem“
- rád bych sem umístil podcast, ale bohužel se mi nepodařilo ani na stránkách vítězné agentury tento spot najít, nicméně zde je alespoň jeho přepis ze Strategie:

Posouzení nechávám na všech čtenářích. Osobně si myslím, že Y&R si zlato zaslouží a nebýt toho Fernetu, tak by se dalo o zlatu uvažovat i pro Sazku (kampaň dělaná in-house, která mimo jiné získala Golden Drum v Portoroži). U printu si nejsem tak jistý, nicméně idea a hlavně ztvárnění je určitě to, co převyšuje zřejmě ostatní přihlášené. Rádio bohužel hodnotit nemůžu, protože jsem ho prostě neslyšel.

Vítěz bere vše, my ostatní máme něco na poličku

Jako člověk, který hraje celý život basketbal jsem si zvykl pouze na jedno – vítěz bere vše. Nezáleží na tom, zda-li vyhrajete jednu čtvrtinu, jeden zápas, základní sezonu. Za vítězstvím je třeba jít nejen v základní části soutěže, ale především v play-off a svého soupeře musíte ve finále porazit hned několikrát. Historie se pak neptá na stříbrné, na bronzové… my známe a uznáváme pouze vítěze (stejně tak i naše lidská paměť).

Nechť mi tedy laskavý čtenář promine ono sportovní srovnání, nicméně nikdy jsem nezažil, že by náš tým nebo někdo z hráčů měl diplom za to, že byl na střídačce all-star zápasu (být na shortlistu), nikdy jsme s pompou nevystavovali neúspěchy prohraného play-off (bronzová či stříbrná soška / medaile). Náš trenér nás vedl pouze a jedině za vítězstvím. Nevyžadoval po nás jen profesionalitu a plné nasazení, ale žádal od nás naprosto všechno. Výkon pod 100 % byl nepřípustný. S takovou nás prostě nechal sedět na střídačce. Jedině tak jsem dokázali vyhrávat, v opačném případě jsme dostali pořádně na frak a jelo se domů. Jediná porážka, které se připouštěla, byla od lepšího soupeře – ale i to se našemu trenérovi muselo jasně dokázat. Historie zná jen vítěze, ostatně kdo z Vás si vzpomene, kdo získal v památném Naganu 98 bronzovou medaili v hokejovém turnaji století? Možná si my Češi vzpomeneme, že jsme vyhráli finále nad Rusy… ale kdo že to měl ten bronz?

Jistě, Louskáček není sport a je možná až absurdní srovnávat jej se sportovní akci. Mohu nabídnou i jiné srovnání, které není z mé hlavy a které mi naposledy tak nějak v paměti utkvělo. Už si bohužel nepamatuji, kdo je jeho autorem, ale tuším, že soutěž kreativců srovnával se soutěží v myslivosti - kdy myslivci hodnotí, kdo ho má většího a hezčího (myslím tím samozřejmě úlovek).

Kvalita, Kreativa? To už je za námi…

Každopádně, dnes jen stěží najdete agenturu, kde by se na poličkách či za sklem neleskly bronzové, stříbrné (někde i zlaté) sošky ze soutěží podobných Louskáčku. Roky plynou a sošek je na poličkách čím dál tím více. Ovšem fakt – nechť mi agentury prominou - že česká reklama za poslední roky stojí za starou belu a k světovosti má daleko, je nepopiratelný.

Mimochodem to není mé jízlivé a příkré hodnocení, to jen interpretuji např. Edu Kaubu (Euro RSCG), který pro HN uvedl, že české reklamě „Chybí odvaha převzít na sebe riziko udělat něco jiného, něco třeba provokativního, co by se mohlo i někomu nelíbit. A to přesto, že by se to líbilo těm, kteří by si následně vytvořili stálý loajální postoj ke značce.“ (chudákovi Edovi pak HN pro jistotu zkomolili jméno – to jen pro případ, kdyby mu někdo jiný na to jméno přijít nemohl :o) A není to jen Eda. Martin Charvát (Mark BBDO) ve svých sloupcích v Marketing a Media na pokles kvality domácí reklamy upozorňuje již dlouhodobě (jelikož Economia a. s. stále lpí na zamčených článcích pro předplatitele, není bohužel kam linkovat). Ze starších komentářů mohu také vřele doporučit přečíst blog, toho "jenž Šedým Sakem nazývan jest".

Ale abych zůstal stále aktuální. O ztrátě lesku Louskáčku píše v úvodníku M&M Daniel Köppl (opět není kam linkovat). Štěpán Tyler (předseda Art Directors Clubu – tedy pořadatel akce) sám pro Strategii v krátkém rozhovoru zmínil: „Nejsem (z prací) vůbec nadšen. V několika případech se můj názor diametrálně rozchází s názorem poroty.“ Ještě se určitě hodí také citovat ze stejného rozhovoru Terezu Svěrákovou (Leagas Delaney), mimochodem kreativní ředitelka vítězné agentury a porotkyně v jedné osobě: „Práce ukazují, že náš obor stagnuje. Výjimečně vidíte skvělou práci, většina nestojí za moc. Velkou slabinou je tisková reklama, škoda všech dobrých nápadů, které zazdí mizerná exekuce.“ Nicméně najdou se i světlé výjimky, které to letos nevidí tak černě. Slavo Marušinec (KASPEN) pro Strategii na dotaz, zda-li si myslí, že v kategorii, v níž Kaspeni zvítězili, byly jiné a lepší práce, odpověděl následovně: „Myslím si, že nominace reflektovaly kvalitu prací. A stejně tak i udělené ceny.“ – jak trefné, že? :o) Mimochodem na otázku, které práce patřily k favoritům, uvedl Slavo skromně: „Mám radost z Kofoly, protože jsme se na nich podíleli spolu s Advertures, kteří je po dohodě do soutěže přihlásili.“

Shrnuto, podtrženo

Ač budu našim agenturám držet v Barceloně palce, troufám si tvrdit, že bude určitě takový menší zázrak, když přivezou domů jakoukoli sošku. Rok 2007 je za námi a myslím si, že velcí zadavatelé jako Vodafone či Sazka dokázali ukázat našim agenturám, že některé věci jdou dělat profesionálně, lépe (dokonce levněji) a že sošky za kreatinu dokážou získávat i bez agentur. Pokud je v agenturách hlad po zlatých soškách, či po větším množství spokojených klientů je načase „vyhrnout si rukávy a začít k**** makat. Nejste tu od toho, abyste si hráli na slečinky a první ligu, ale jste tu od toho, abyste tu ligu tvořili a všechny ostatní převálcovali. Pokud toho nejste schopni, nemáte tady co dělat“ – abych citoval našeho trenéra.

Ano, já vím – reklama není sport. V reklamě se točí spousta peněz, zatímco ve sportu jde o… zlaté medaile.

Leo Burnett pro Tesco - kreativně!

2008-03-12T00:43:00.000+01:00

Tento týden se v několika málo periodikách (M&M, Strategie) objevila kratičká zpráva, která se již dlouze před uveřejněním na trhu tak nějak obecně věděla (jj… u nás se prostě nic neutají). TESCO bude na svých kampaních spolupracovat oficiálně s reklamní agenturou Leo Burnett. Tedy abych byl přesný: o nadlinku se postarají Burnetti, o podlinku Arc Worldwide a nákup médií bude mít na starosti OMD. Společný boj agentur ze stáje Publicisu, podpořila největší mediální agentura OMD (ze sítě Omnicom), ačkoli se logicky nabízeli mediální agentury Publicisu: Starcom či ZenithOptimedia (…o tom však snad až někdy jindy).

Zpět tedy k samotné zprávě. Ať už to byl klient, agentura, či samotné médium, na webu najdete u této tiskovky ukázku vizuálu nové velikonoční kampaně… vizuálu, který celou zprávu tak trochu posunuje do pozadí.

Po tendru, který trval cca 3 měsíce se vítězná agentura vytáhla s tímto vskutku kreativním návrhem. Schválně jestli i Vás napadnou po prvním (druhém, třetím…) shlédnutí onoho kuřátka následující otázky:

Jak dlouho asi Burnetti vymýšleli / upravovali / vytvářeli tohle kuře?
Klišé, které bylo dobře prodáno / prezentováno / nebo zadáno klientem?
Skutečně na takový návrh potřebujete síťovou agenturu? Koho jiného by napadlo kuřátko (vajíčko… zajíček…)?
... a taky se bojíte pomyslet na to, s čím vším přišly ostatní agentury, že je tohle kuře převálcovalo?

Ale abych byl také korektní. Jak jsem se již zmínil v úvodu, onen tendr vyhrálo společné úsilí agentur a abych citoval Strategii: „Spolupráce těchto tří subjektů byla založena na principu fusion thinking, který staví na vzájemném generování nápadů a vede ke vzniku integrované komunikační strategie.“ Tedy přeloženo do češtiny s trochou mé jízlivosti: v celém komplexu bezva nápadů se kdejaké tuctové kuře prostě ztratí. Jsem zvědav co dalšího nás letos ještě čeká :o)

Internetu zatím moc nefandíme...

Závěrem mi dovolte – jakožto člověku, který je bohužel poznamenám tím, že na Internetu vyrůstal – menší dovětek a neopodstatnělou spekulaci, proč si TESCO a Burnetti mohli padnout kolem ramen. Zdá se, že oba subjekty zřejmě berou Internet spíše jako přítěž. Pokud by se člověk chtěl podívat na stránky http://www.tesco.cz/ – zjistí, že je mu vlastně vstup zakázan (a na stránce http://www.tescostores.cz/ nalezente úplně jinou výkladní skříň, než byste možná čekali). I takový velký nadnárodní gigant si bohužel nechal tuto doménu vyfouknout a rozhodně to nevypadá, že by se TESCO o doménu dále nějak zajímalo (ačkoli u našich sousedů Polaků a Maďarů se pod touto logickou doménou TESCO nalézá). Prozatím se spokojilo s českou lokalizací na doméně http://www.itesco.cz/. Pravda, taková Telefonica O2 je dalším zářným příkladem s ještě horší doménou a je pravda, že boj se spekulanty není zrovna lehký. Otázkou ovšem stále zůstavá, zda-li to TESCO vůbec zkusilo a zda je nákladnější doménu koupit, nebo naučit uživatele chodit na iTESCO.

Burnetti (jakožto mnoho našich agentur, není to pouze „výsada“ této agentury) lokalizované české stránky nemají pro jistotu vůbec. Tedy určitě se můžete pokochat globálním webem (kde Vás české stránky přesměrují) - tam se dá hovořit o neotřelém nápadu, který vychází z původních myšlenek zakladatele agentury. Nenechte se však mýlit, že by Burnetti sledovali pouze globální linii, např. jejich italští kolegové mají své lokalizované stránky a samotní čeští Burnetti na webu již cca rok a půl na tvrdí, že se na stránkách právě pracuje. Pokud se nespokojíte s anglickou verzi a rádi byste si zavzpomínali, je přeci jen možné při troše štěstí zažít výlet do historie.

Jistě si řeknete, že je to ode mě nehezká a velice hnidopišská poznámka na konec. Možná namítnete, že firemní web je pouze jedním a nikoli hlavní komunikačním kanálem a že pro takové TESCO je podstanější např. místo prodeje – a já vám dám z tohoto pohledu určitě zapravdu. Na druhou stránku píše se rok 2008, obě společnosti jsou součástí nadnárodních firem, které jak se zdá, ve své domovině Internet berou více vážně. A aby toho nebylo málo jistě jste také zaregistrovali jak se do úst brand managerů i kreativců derou slova jako „web 2.0“ a „internet v našich komunikacích rozhodně nepodceňujeme“… já si ovšem rád počkám i na činy :o)

Freeze or die!

2008-03-04T23:43:00.000+01:00

Určitě tu hru znáte. Věřím, že spousta z nás ji hrála jako děti. Tuším, že jsme ji říkávali „hra na sochy“ nebo „zastávka v čase“… vlastně co město, to jiný název. Jsou to celé roky, kdy jsme onu hru hrál a teď ji bud hrát opět. Pevně doufám, že nebudu sám :o)

Princip hry je jednoduchý a někdy nás tato velice triviální hra nadchla natolik, že jsme se jí jako děti bavili celé hodiny. Pokud jsme prostě neměli co dělat, našli jsme si zeď a od ní nějakou startovací čáru. U zdi pak byl vybraný „hlídač“, který většinou čelem ke zdi odříkával nějakou říkánku, zatímco se k němu řítily ostatní děti. Dítě, které se dostalo přes hlídače ke zdi vyhrálo a od této chvíle dělalo hlídače samo.

V momentě, kdy se ovšem hlídač otočil, musely všechny děti „zmrznout“. Pokud jste se pohnuli, byť jen brvou a hlídač Vás uviděl, museli jste opět zpátky na startovací čáru. Hlídač se často snažil ostatní zmrzlé sochy rozesmát, pečlivě pozoroval a pokud shledal, že jste se přeci jen hnuli, vaše pouť vystřídat hlídače, skončila.

Za pár dni máte ovšem šanci si tuto hru znovu zahrát, bez ohledu na věk… jen svoji kůži ponesete na trh před větším počtem hlídačů, tedy nic netušících hlídačů :o) Partička několika lidí si řekla, že v Praze napodobí akci s názvem Frozen Grand Central

Pokud máte chuť vrátit se na chvíli do dětských let, nebo se chcete jen pobavit výrazy tváři nic netušících lidi, neváhejte se přidat.

Místo: Vestibul metra Muzeum před drogerií Rossman
Datum: 18.03.2008
Čas srazu: 17:00
Čas akce: 17:10
Doba trvání: cca 1 minuta

Více podrobností naleznete na jednom z našich webů

Invest... INZERUJTE s jistotou

2008-02-29T19:44:00.000+01:00

V minulém příspěvku jsem zřejmě namíchl všechny reklamní démony a ti mi jasně dali najevo, že mi jen tak pokoj nedají a bohužel nejenom mně. Dnes je zřejmě skutečně pošetilé, domnívat se, že u aktivních formátů se pokusí kreativci udělat banner tak, aby byl zcela funkční (rozuměj: aby se dal i zavřít uživateli, kteří jsou mimo target audience, kteří již banner viděli, nebo které to prostě nezajímá). Daleko více pošetilejší je ovšem myslet si, že na obranu svých uživatelů vystoupí médium.

Novým hitem pro tento týden se bezesporu stala reklama ČSOB na stránkách www.e15.cz. Tentokráte nám kreativci ovšem připravili novinku, kterou bych asi nazval exapandable sticky board (sticky ad). Nejdříve krátká rekapitulace základního banneru (který mimochodem také překrývá samotný obsah). Sticky board je tedy ve zkratce:

Banner o rozměrech klasického leader boardu, který je však „přilepen“ v dolní části obrazovky
Banner, který reaguje a kopíruje scrollování stránky a pohybuje se s ní stejně.
Banner by měl mít jasně viditelný křížek
Banner by měl mít také omezenou dobu animace
V neposlední řadě by měl být i frekvenčně omezen

Záměrem bylo jistě upoutat pozornost a zřejmě i proto se klasický sticky board rozbaluje do ještě většího formátu. Myšlenka zajímává, provedení bohužel pokulhává. Rozbalením banneru ztrácí sticky board uzavírací funkci. Rozbalený banner totiž zakryje zavírací křížek. Rozbalování je tak rychlé, že při první návštěvě uživatel nepostřehne, že někde nějaký křížek je. Při druhé návštěvě se marně uživatel snaží nacvičit uzavření banneru, dříve než se sám rozbalí (většinou se to povede při třetím, čtvrtém pokusu). Pokud to uživatel nestihne, má prostě smůlu – musí si počkat až banner sám „splaskne“ a až poté jej zavře. Tedy v případě, že nemáte jako já Operu…

Cvičit se v rychlosti si může uživatel vlastně do nekonečna. Asi už nepřekvapí, že banner není frekvenčně omezen a uvítá vás na každé podstránce webu. Dovoluji si odhadovat, že tohle rozhodně nebyl záměr klienta / agentury – ostatně nejsem sám, na kterého banner ČSOB nepůsobí v klidné modré, ale pro Dana Dočekala je to spíše jako červený hadr před rohy býka. Není se ovšem čemu divit. A je zde opět těžké vidět vinu pouze na jedné straně… nebo je snad jedno mladé frontě, že si ze svého webu dělá ČSOB prakticky výkladní skříň (nebo bych se možná měl ptát za kolik je jim to jedno? Bude možná zajímavé, zda se banner vůbec do konce kampaně opraví. Troufám si ovšem tvrdit, že ani funkčnost ani frekvence opravena nebude.

Orbit má tak v soutěži o „nejvíce dotěrnou on-line reklamu“ žhavého protivníka... Až se začínám bát toho, co všechno nám přinese březen – měsíc internetu.

Reklama se dostane všude - a Orbit?

2008-02-24T22:28:00.001+01:00

Nejsem asi jediný, který má svůj výběr „oblíbených“ reklamních sdělení, které jej iritují a kdy se samotné sdělení míjí účinkem. Jak si lidé zapamatovávají dobré reklamy, tak si stejně tak dokážou uchovat v sobě averzi vůči těm špatným (a averzi vůči brandům, které taková reklama propaguje). Historie již několikrát ukázala, jak reklamní kampaně selhávají a ať už je to dáno formou, špatným sloganem, nevhodným cílením či hloupostí samotného ideje, je to vlastně jedno. Cíl, který byl na začátku určen, prostě nesplňují. Horentní sumy investované do takové komunikace pak nejsou jen vyhozenými penězi, ale slouží spíše jako finanční dar s mašlí věnovaný přímo konkurenci... a jak jistě víte, historie je taková upovídaná slečna nebo obehraná gramofonová deska, která se velice ráda opakuje, pokud ji dáte tu příležitost. Přehmaty na jednom médiu se opakují na jiném a i v době Internetu se takovým věcem někteří zadavatelé či agentury stále nevyhýbají.

Přiznám se, že je to už velice dávno, kdy by mi byla nějaká reklama na Internetu vyloženě proti srsti. Reklama mou maličkost živí a aby bylo hned v úvodu jasno: jsem člověk, který nepotřebuje psát o adblock programech, o tom jak je reklama na internetu čím dál tím více otravnější, necílenější a jak ji naprosto ignoruji. Naopak! On-line reklamu sleduji ve všech jejích podobách a na našem českém „uprděném“ internetu (abych citoval jistého ex-ředitele mediální agentury) jsem sám zastáncem větší kreativity, lepších nápadů a čím více nestandardních bannerů, tím lépe :o)

Na druhou stránku, vše má své meze a jak už jsem výše naznačil, hranice mezi „kreativitou“ a kontra-produktivitou může být velice úzká. V posledních dnech se zpravodajskému portálu iDNES podařilo to, co už se mi nestalo snad roky. Díky naprosto nešťastnému nastavení třech velkoplošných bannerů, odpálili mou trpělivost natolik, že mne to přinutilo napsat tento post. Pravdou také je, že onu vinu nenesou jen lidé z média, ale do jisté míry by se dalo psát i o lidech z kreativních agentur, nicméně nepředbíhejme.

Jednou za čas se najdou klienti, kteří chtějí být „hodně viděni“, kteří chtějí „upoutat pozornost uživatele co nejvíce, dosáhnout lepšího CTR, mít hodně prostoru pro kreativu...“ – no vlastně i lidé z agentur by vám spíše řekli, že takové požadavky slyší od většiny svých klientů. Co tedy takovému klientovi nabídnout? Dále zde jsou také média, která jsou v době sezon vyprodána (všechna čest jejich obchodním týmům) a když už není co prodat, přijdou s nápadem nabídnout agenturám a klientům tzv. INTERSTITIAL (př. popisu webové stránky)

Interstitial je ve stručnosti:

velkoplošný banner (někdy s rozměry až 800x600 px), který se zobrazí před nebo zároveň s požadovanou stránkou, nebo mezi stránkami
měl by mít jasně viditelný zavírací křížek
měl by také mít omezenou dobu animace a zobrazení, po kterém by se měl sám vypnout (většinou 5-7 sekund)
v neposlední řadě by měl mít také omezenou frekvenci, aby je uživatel nemusel zavírat po každé otevření stránky (většinou by jej měl uživatel vidět jednou denně či maximálně jednou za hodinu)

Černá Nula bez frekvence

Interstitial není úplně hojně využívaným reklamním prostředkem (není ani nejlevnější), přesto se mi „poštěstilo“ vidět několik takových bannerů pohromadě a možná, abych byl zcela konkrétní, viděl jsem přesně tři těsně namačkané na sobě. Minulý týden mi kamarád poslal odkaz na podsekci serveru Xman. Na uvítanou mne pozdravil interstitial společnosti Coca-Cola na svůj nový hit pro muže Coca-Cola Zero. Kreativní zpracování černého banneru na černém pozadí webu můžete posoudit sami:

Nejsem si jist, v jaké situaci se vytvářely bannery a jak moc měli kreativci ve známosti samotný web, každopádně být korporátní za každou cenu není jistě vždy ta správná cesta. Pochvalou budiž jasně viditelný červený křížek v místě, kde jej uživatel intuitivně hledá. Bohužel díky splynutí banneru s pozadím samotného webu se mi podařilo nechtěně prokliknout na stránky Zera. Při návratu na web se mi tento banner zobrazil znovu. Klikl jsem již správně na jeden článek a ejhle, ona ta americká společnost mi prostě hodně urgentně znovu sděluje, že „tak to má prostě být“. Jsem si však zcela jistý, že takto nastavená frekvence být nemá. Během pár minut jsme musel tento banner zavírat hned několikrát.

Voda se dostane všude (a osvěží i nervy)

Špatně nastavená frekvence u jednoho z bannerů však není důvod mého největšího rozčarování. Mou trpělivost si vzala nejvíce na paškál reklama Orbitu (a vydrželo jí to mimochodem celý týden). Když jsem totiž v ten samý čas navštívil homepage webu a chtěl následně kliknout na sekci „zprávy“, dostal jsem se překvapivě na stránky webu Orbit. Poprvé jsem si totiž ani nevšiml, že na hlavní stránce nejdůvěrnějšího zpravodajského webu v ČR je umístěn další interstitial.

Tento zprvu neviditelný banner na nové žvýkačky Orbit je skutečně mistrovské dílo. Určitě se dá pochopit hlavní myšlenka konceptu a také se dá pochopit, proč se kreativci rozhodli pro naprosto průhledné pozadí, ovšem řešení není vůbec šťastné. Stejně jako banner Zera, postrádal i tento jasné ohraničení banneru (většinou černá linka o rozměrech 1 px kolem celého obvodu banneru). U barevného banneru se to dá i pochopit, ale u banneru s průhledným či bílým pozadím by rozhodně chybět neměla. Většina webů v takovém případě bannery nepřijme, ale jak se zdá, na hlavní stránce iDNES.cz je možné skoro vše.

Je dále zajímavé, že autoři banneru v animaci nikam „nespěchají“. Profesionálové a matadoři reklamy ví, že i na internetu lidé snímají obsah očima nejdříve z levého horního rohu a s opisem písmene „Z“ končí v pravém dolním. Co asi tedy sledovali záměrnou pomalou animaci vody v dolní části (kde byl také umístěn ve skoro stejné barvě zavírací křížek)? Proč se voda šplhá tak pomalu? Je to záměr, že se voda nevyšplhá úplně nahoru – tedy do míst, kde se nachází hlavní rozcestník? Bylo by pak jednodušší určit alespoň takto rozměry banneru a vyhnout se případně nešťastným klikům?

Než-li však zbytečně podezřívat kreativce z něčeho, co nemuseli mít ani v plánu, je na místě se ptát na umístění samotného banneru. To je totiž samotná korunovace díla s názvem „jak dostat vodu opravdu všude a naštvat většinu uživatelů“. Drtivá většina interstitialů je umístěna uprostřed stránky (jak později ještě uvidíte) – ovšem v tomto případě je banner (že by zcela náhodou?) umístěn v pravém horní rohu, kde zakrývá nejen hlavní zprávu, ale také i rozcestník a nejčastěji klikatelné položky „zprávy“ a „sport“. Možná se dá namítnou, že by standardním umístěním byla zakryta další prémiová reklama na hlavní stránce, tu však interstitial tak jako tak z části zakrývá, nemluvě o tom, že ostatní podobné bannery iDNES zobrazuje uprostřed.

Do konce minulého týdne se mi „podařilo“ na tento banner nechtěně kliknout hned několikrát a po menším dotazování jsem zjistil, že jsem rozhodně nebyl sám. Pravda, na stránkách orbitu jsem nebyl ani sekundu, vlastně ani nevím, jestli není škoda, že jsem to přeci jen nezkusil, ovšem určitě dokážete pochopit, že opakující se chyba člověka prostě naštve a nejedná zrovna racionálně (natož aby mluvil uhlazeně a neklepal zuřivě po myši).

Do třetice všeho blikavého

Jen tak mimochodem, když už jsem se dostal konečně na přehled výpisu zpráv, vůbec mne již nepřekvapilo, že se na mne bude usmívat další interstitial.

Musím se však přiznat, že jsem po Cole s Orbitem naprosto nečekal, že je přeci jenom možné vhodně banner umístit i vytvořit. Pětistovka mne upoutala svou jednoduchostí, byla dobře umístěna, měla jasně definovanou velikost banneru a jednoduše viditelný velký zavírací křížek... Všechno by bylo dokonalé, můj den by dostal opět smysl, jen kdyby se ten banner dal zavřít i v Opeře, kterou často používám a nebyl by to do hodiny již třetí (!!!) interstitial, který jsem na iDNESu viděl. Na druhou stránku po boji s Orbitem, jsem se tomu již jen poraženecky usmíval.

Nejsou statistiky jako statistiky

Každopádně čert vem všechna technická nedopatření (a možná i dva či tři rozezlené uživatele, bez kterých se iDNES jistě obejde). V zádech mne spíše mrazí při pomyšlení na možné výklady úspěšnosti jednotlivých kampaní. Především by mne pak zajímalo hodnocení kampaně na Orbit. Předpokládám, že banner i díky tomu jak byl umístěn a jak jsem jej tady popsal, bude mít spoustu úspěšných prokliků – ovšem kdo se bude ptát a kdo dokáže vůbec odpovědět na otázku kolik z nich bylo skutečně míněných? Ale možná se brzy alespoň dočkáme nějaké hezké tiskovky:

o úspěšné reklamní kampani na internetu
o výborném výběru vhodného média a umístění
o výborně ztvárněné kreativě

Nu, zřejmě se nechám překvapit. Prozatím si budu muset asi vystačit s páteční zprávou, která vyšla právě na serveru iDNES.cz - Reklamy je prý příliš, stěžují si Češi

ČT24

2008-02-07T17:00:00.001+01:00

Dneska v podvečer spouští ČT24 web s novým designem. Myslím, že se jim velmi vydařil. Nejen grafika, ale také obsahová stránka. Zpravodajství jde víc do videa.

Nové stránky ARBOinteractive

2008-02-07T11:14:00.000+01:00

Spustili jsme nové WEBové stránky. Mrkněte se! Najdete tam přímý login do BBMedie, aktuální nabídky pro klienty, nápovědu jak připravit kreativu pro reklamní kampaň na internetu a mnoho dalšího. Těšíme se na Vás.
Tým ARBOinteractive